Skandál Boeingu: software pro letadla vyvíjeli externisté za 9 dolarů na hodinu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Americký výrobce letadel Boeing si na vývoj softwaru pro letadla Boeing 737 MAX údajně najímal levnější externí programátory za devět dolarů na hodinu. Bývalí pracovníci uvádějí, že se firma těmito kroky snažila co nejvíce ušetřit na nákladech. S informací přišla agentura Bloomberg. Řadu letounů 737 MAX vyřadily aerolinky po celém světě z provozu poté, co se kvůli údajné chybě v programu zřítila dvě letadla. Ani jednu z nehod nikdo nepřežil.
Boeingu se nadále hromadí problémy. Důležitý software MCAS (Maneuvering Characteristics Augmentation System), který hlídá správný náklon letadla, je podle vyšetřovatelů hlavním viníkem dvou leteckých neštěstí, při kterých zahynuly stovky lidí. Nyní se ovšem ukázalo, že nemalou část programu pracovali levní externisté.
Ti často pocházeli ze zemí, které nemají s vývojem letadlového softwaru moc zkušeností (Bloomberg zmiňuje například Indii). Ačkoliv je outsourcing ve světě IT poměrně běžnou záležitostí, v případě Boeingu mnohé experty zarazilo, že se na tak životně důležité součásti palubního systému nepodíleli více zkušení programátoři Boeingu.
Společnost se ale během vývoje snažila ušetřit na nákladech, proto se na programu nakonec nepodíleli vlastní firemní programátoři. Někteří dočasní externí spolupracovníci dostávali za vývoj softwaru devět dolarů na hodinu, což je zhruba 202 korun. Stejně tak firma tlačila na dodavatele, aby snížili ceny. Podle programátora a někdejšího zaměstnance Boeingu Marka Rabina působil kód programu místy chaoticky a museli ho s kolegy neustále opravovat a doplňovat. „Ve výsledku to bylo méně efektivní, než kdyby na kódu pracovali firemní programátoři,“ dodal.
Na softwaru se externě podílela indická společnost HCL z seattleské pobočky. Na vývoji programu pro testovací lety pracovala zas firma Cyient. Bloomberg upozorňuje také na další silné vazby Boeingu na Indii – v lednu 2017 uzavřel výrobce letadel kontrakt na armádní a komerční letadla. V té době se hovořilo o 100 kusů letadel Boeing 737-MAX 8 v hodnotě 22 miliard dolarů.
Bývalí zaměstnanci výrobce letadel také uvedli, že na ně manažeři tlačili, aby program tolik nepředělávali. „Každý odklad nebo změna v kódu stála Boeing velké peníze,“ řekl Bloombergu jeden z nich. Indická společnost HCL uvedla, že odmítá komentovat práci pro své klienty. Jen dodala, že si Boeingu jako obchodního partnera velice váží. Sama není nijak oficiálně spojována s leteckou tragédií ani není obviňována za vývoj vadného softwaru.
Nedávné simulace letu ale odhalily další problémy. Americký Federální úřad pro letectví zjistil během svého vyšetřování, že se některé modely 737 MAX potýkají také s vadným nebo špatně naprogramovaným čipem. Ty se mají dočkat nové aktualizace.
Boeing 737 MAX 8 společnosti Ethiopian Airlines se 10. března zřítil krátce po startu z etiopské metropole Addis Abeby. Na palubě bylo 157 lidí, nikdo nepřežil. Stejný stroj měl nehodu loni v říjnu, kdy letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 181 pasažéry a osmi členy posádky na palubě havarovalo krátce po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.
Americká společnost United Airlines již dříve oznámila, že vyřazuje letouny 737 MAX z provozu do počátku září. V červenci bude zrušeno 1290 letů, v srpnu 1900.