Změna ve složení důchodů, kterou chystá Babišova vláda v demisi, zpomalí růst penzí zhruba polovině seniorů a seniorek. Rychleji se ale naopak začnou důchody zvedat těm, kteří mají nižší penze. ČTK to v úterý řekla ministryně práce v demisi Jaroslava Němcová (ANO). Starobní důchod na konci loňského září pobíralo kolem 2,4 milionu seniorů a seniorek. Podle statistické ročenky polovina starobních důchodců a důchodkyň dostávala v roce 2016 méně než 11.344 korun a polovina měla víc.

Ministerstvo práce připravilo podle programového prohlášení Babišovy vlády v demisi návrh novely, která mění složení penze. Pevná část důchodu, která je pro všechny stejná, by měla od příštího roku odpovídat deseti procentům průměrné mzdy místo nynějších devíti procent. Odrazí se to ve valorizaci. Model přidávání bude sice stejný jako dosud, částka se ale jinak rozdělí. Víc než dosud poputuje do pevného dílu, méně do zásluhové procentní výměry.

„Ono se to (růst důchodů) trošičku zpomalí ve srovnání s ostatními, jestli mám správná čísla, asi polovině lidí, kteří pobírají starobní důchod. Bude to ta část lidí, kteří mají mnohem vyšší důchod, než je průměrný důchod. Tam ten postupný vývoj, ten nárůst, jak máme predikováno, bude pomalejší,“ řekla ČTK Němcová.

Odborníci poukazují na to, že český systém patří k nejsolidárnějším a důchody bohatých a chudých se liší jen málo. Podle důchodové ročenky předloni jen desetina starobních penzistů a penzistek dosáhla na důchod vyšší než 14.501 korun. Polovina pobírala přes 11.344 korun. Desetina měla méně než 8576 korun. Průměrný starobní důchod tehdy činil 11.460 korun, loni v září dosáhl 11.828 korun. Pokud by nová pravidla platila už letos, podle propočtů ČTK by si proti nynější valorizaci při přidávání pohoršili lidé s penzí nad 11.200 korun. Loni v září to byly zhruba tři pětiny seniorů a seniorek.

Důchody se zvyšují pravidelně vždy od ledna, a to o růst cen a polovinu růstu reálných mezd. Částka se pak dělí mezi pevnou část a procentní výměru, v níž se odrážejí odpracovaná léta a výše odvodů. Tato procentní část se nezvýší v případě, že celé přidání „padne“ na zvýšení pevné části penze.

O kolik by se důchody mohly příští rok zvednout, není zatím jasné. Přesný růst cen a výdělků za sledované období, které se do výpočtu valorizace zahrnuje, bude znám až v létě. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) na svém facebookovém profilu v pondělí uvedl, že penze měly příští rok růst v průměru o 918 korun – o 540 korun by se mělo přidat všem do pevné části a zbytek by připadl na procentní díl. Pevná část činí letos 2700 korun. Pokud by odpovídala desetině výdělku a zvedla se o 540 korun, musela by průměrná mzda vyšplhat na 32.240 korun. Na konci loňského třetího čtvrtletí činila 29.050 korun.

Němcová dnes ČTK řekla, že by pevná část mohla růst o 320 korun. V lednu 2019 by se tak zvedla na 3020 korun. Na procentní růst by tedy mělo ze slibovaného zvýšení 918 korun zůstat celkem 598 korun. Letos se přitom důchody zvýšily v průměru o 475 korun, z toho do pevné části putovalo 150 korun. Do přidání se promítl růst cen 2,3 procenta a polovina z reálného růstu mezd 3,3 procenta, po zaokrouhlení 1,7 procenta. Celkem se tedy valorizovalo o čtyři procenta. Inflace a růst výdělků by mohly být teď o něco vyšší.

Babiš zmínil průměrný důchod 12.240 korun. Průměrné přidání o 918 korun z něj tedy představuje růst o 7,5 procenta. Pokud by z toho meziroční inflace podle dosavadního vývoje činila kolem 2,5 procentního bodu, polovina reálného růstu mezd by se rovnala pěti procentním bodům. Celkový reálný růst výdělků o deset procent se ale asi nedá očekávat.

Podle Němcové je částka 918 korun výsledkem řádné valorizace podle zákona a vychází z růstu mezd a indexu růstu cen. „Proč by to nešlo? Dnes máme nárůst důchodů v průměru o 475 korun. Je to velmi sofistikovaný odhad ministerstva financí a ministerstva práce podle toho, jak se bude vyvíjet průměrná mzda a spotřební koš,“ řekla ministryně v demisi.