Může mít nová většina v Senátu společný zájem s Andrejem Babišem pozměnit volební zákon? Ve věci jednokolové volby do Senátu a snížení vysoké hranice pro kandidující koalice do Poslanecké sněmovny to možné je.  

Společná schůzka lídrů a šéfů senátních klubů stran ODS, STAN a KDU-ČSL je prvním náznakem spolupráce v horní komoře parlamentu. Dohromady kluby disponují pohodlnou většinou a mohou tak bez problémů přijímat zákony, které pak zamíří k prezidentovi Miloši Zemanovi či se vrátí zpět k projednání do sněmovny. Jedním z nich je novela volebního zákona, do které chtějí Starostové zařadit změnu, aby se snížila hranice pro vstup do sněmovny pro kandidující koalice.

S tímto návrhem dříve neuspěli lidovci, když se pokoušeli navrhnout, aby koalice dvou stran musela překročit sedm procent místo nynějších deseti. V minulosti to byl také důvod, proč lidovci spolu s hnutím STAN rozvázali spolupráci. V průzkumech totiž společné koalici vycházelo slabé procento hlasů. Změny by se týkaly také koalice tří stran, kdy by se snížilo procento z patnácti na devět a koalice čtyř stran. Ta by musela získat zájem jedenácti procent voličů místo nynějších dvaceti.

Změnu volebního zákona navrhovali také Piráti, kteří chtěli vyjít vstříc malým stranám. Ti požadovali snížení hranice pro vstup do sněmovny o jedno procento. Malé strany by tak musely získat minimálně čtyři procenta místo dnešních pěti. Oba návrhy však kabinet Andreje Babiše odmítl.

V Senátu tak nyní leží novela volebního zákona bez těchto omezení a včerejší schůzka měla naznačit, zda se senátní kluby dohodnou na společném postupu. „Domluvili jsme se skutečně na tom, že nebudeme podporovat žádné změny ústavy, které by měnily politický systém. Domluvili jsme se na tom, že senát bude vracet sněmovně všechny zákony, které budou zvyšovat byrokracii, komplikovat lidem život, ty, které bude prosazovat v Poslanecké sněmovně polokomunistická vláda,“ řekl po schůzce předseda ODS Petr Fiala.

Předseda Starostů Petr Gazdík s předsedou ODS souhlasil. „Naše tři strany mají v senátu většinu a my nepřipustíme, aby senátem procházely zákony, které omezují občany tohoto státu, které omezují svobodu, které vedou k narušení demokratických principů, nebo změnám, které nejsou žádoucí a jsou byrokratické,“ řekl Petr Gazdík.

Předsedové stran ODS a STAN však nevyloučili případné změny ve volebním systému. Na tu velmi naléhá šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který v minulosti několikrát prohlásil, že by zavedl jednokolovou volbu do senátu. „Volební účast opakovaně vyjádřila názor lidí na senát. Jen to potvrzuje, že dvoukolový systém je v dnešní době nesmyslný a je potřeba ho změnit na jednokolový,“ řekl Andrej Babiš po posledních volbách.

V horní komoře nyní leží novela volebního zákona, kterou se senátoři budou zabývat na nejbližší schůzi. Senátoři tak mohou při případném vrácení zákona poslat novelu zákona s novými pozměňovacími návrhy, například se snížením hranice na postup do sněmovny.

Vládní novela zákona nyní počítá s tím, že předsedové, místopředsedové a zapisovatelé okrskových volebních  komisí budou muset povinně absolvovat školení ke zpracování výsledků voleb. Za neúčast na školení má hrozit snížení odměny absentujícího komisaře o jednu třetinu. Předseda a zapisovatel komise nyní dostávají za jedny volby kolem 2000 korun, řadoví členové 1300 korun. Vnitro počítá s navýšením odměn až o desetinu.

Změna volby do Senátu

V Senátu se také bude probírat návrh, který by změnil volební systém do horní komory. Jeden z předkladatelů Jiří Dienstbier si od předlohy slibuje větší zájem voličů. Změna systému by se měla jednat v australském modelu, kdy si lidé nevybírají jediného adepta na senátora, ale stanoví pořadí uchazečů podle svých preferencí a na základě požadavku absolutní většiny se preference přerozdělí.

Senátorský návrh počítá s tím, že pokud by některý z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu prvních pořadí, přerozdělovaly by se mezi úspěšnější kandidáty hlasy odevzdané nejméně úspěšnému adeptovi, a to podle pořadí, jak se úspěšnější uchazeči na jeho hlasovacích lístcích umístili. Nejvíce by takto dodatečně získal ten kandidát, kterého by voliči nejméně úspěšného kandidáta zařadili nejčastěji na druhé místo.

Přepočítávání hlasů by podle předlohy neprováděly okrskové volební komise, ale Český statistický úřad. Komise by měly povinnost pouze hlasovací lístky očíslovat, zvolené pořadí na každém z lístků přepsat do počítače a odeslat ke zpracování ČSÚ.