Přibližně 600 stran má spis žaloby premiéra Andreje Babiše, kterou na Slovensko podal v polovině června u Evropského soudu pro lidská práva. Babiš jejím prostřednictvím bojuje proti rozhodnutí slovenské justice o tom, že měl za minulého režimu spolupracovat se Státní bezpečností. V žalobě se opírá především do slovenského Ústavního soudu, který podle něj přesáhl své pravomoci. Ke spisu se dostal server Seznam zprávy.

Spory o údajnou Babišovu spolupráci s StB začaly v lednu 2012. Babiš tehdy podal u bratislavského soudu žalobu na slovenský Ústav paměti národa kvůli archivním svazkům, podle kterých spolupracoval s StB. Slovenské soudy nejprve rozhodly, že je Babiš uveden jako agent StB neoprávněně. Zvrat v případu ale nastal po loňském rozhodnutí slovenského ústavního soudu. Ten zrušil původní rozhodnutí bratislavského krajského i nejvyššího soudu.

Šéf hnutí ANO v žalobě tvrdí, že nejvyšší slovenská instance přesáhla své pole působnosti. „Ústavní soud překročil svou pravomoc, když si samostatně vyložil úmluvu,“ píše se v textu. „Ústavní soud nálezem podstatně zhoršil právní situaci stěžovatele a porušil jeho práva,“ zní další argumentace.

Podle Babiše se rovněž po verdiktu Ústavního soudu proti němu rozjela mediální kampaň, která poškozuje jeho jméno a jméno jeho rodiny. „Stěžovatel je v médiích označován jakožto estébák, mafián, agent tajné služby, ničitel demokracie, napodobitel Putina, prototyp škodlivého politika,“ píší premiérovi právní zástupci.

„Tato hrubá a nepravdivá nařčení a následující hromadné veřejné protesty a demonstrace proti stěžovateli v České republice jakožto legitimně a demokraticky zvolenému poslanci Parlamentu České republiky a řádně jmenovanému předsedovi vlády, byly vyvolané zveřejněním uvedeného nálezu Ústavního soudu, na který se veškerá média, včetně veřejnoprávní televize České republiky, odvolávají,“ rozvádí text žaloby.

Ústavní soud rozhodl, že premiér nesmí žalovat přímo Ústav paměti národa, který s Babišovou složkou přišel. Poté už však jasně neřekl, na koho by měl Babiš svou žalobu směřovat, z jeho nalezu jen vyplývá, že by to mohl být slovenský resort vnitra. Předseda ANO se v žalobě brání, že táž instance před jeho kauzou řešila dva podobné případy a skutečnost, že byl žalován Ústav paměti národa, v minulosti nevadila.

Soud také ve svém rozhodnutí zpochybnil věrohodnost tří bývalých příslušníků StB, kteří svědčili v Babišův prospěch, proti čemuž premiér protestuje. „Snížil tím pravděpodobnost úspěchu v novém sporu,“ píše v dokumentu. „Bývalí příslušníci StB jsou i v současné době vázáni mlčenlivostí a kryjí svoji agenturní síť. Nevyzrazují své agenty a ani nehovoří o své práci,“ napsal v přiloženém posudku Pavol Poláček, který podával ústavní stížnost za Ústav paměti národa.

Ústavní soud ze sousední země se k žalobě odmítl vyjádřit. „Ústavní soud jako nezávislý soudní orgán ochrany ústavnosti není oprávněný poskytovat dodatečný výklad obsahu svých právoplatných rozhodnutí,“ řekla k tomu serveru jen Ivana Vilinská z tiskového oddělení. Babiš se vzdal práva na materiální odškodnění, v případě vyhovění jeho žalobě by si mohl požádat na základě rozsudku o obnovu sporného vnitrostátního řízení, řekla zástupkyně slovenské vlády při Evropském soudu pro lidská práva Marica Pirošíková.