STÁTNÍ FINANCE

Stát vybral na daních v pololetí meziročně o 12,6 procent méně

STÁTNÍ FINANCE
Stát vybral na daních v pololetí meziročně o 12,6 procent méně

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení v prvním pololetí klesly meziročně o 12,6 procenta, tedy o 65,2 miliardy, na 454,2 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 188 miliard korun, meziročně o 12,2 miliardy korun méně. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral zhruba o 24,7 miliardy méně, celkem 74,4 miliardy korun. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí v rámci údajů o státním rozpočtu ke konci června.

Na výběr daní mělo dopad šíření koronaviru a s tím spojená omezení a útlum ekonomické aktivity. Ještě ke konci března daňové příjmy státu meziročně rostly. Proto také kvůli dopadům pandemie Sněmovna schválila zvýšení schodku státního rozpočtu v letošním roce na 500 miliard korun z původně plánovaných 40 miliard korun na počátku letošního roku.

Za propadem příjmů z daní právnických osob je mimo jiné protikrizové opatření v podobě posunu lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a možnost jejího zaplacení až 18. srpna.

Stejně tak příjmy z daní fyzických osob ovlivnilo faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 do 18. srpna a prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických osob. Na dani z příjmu fyzických osob získal stát letos za pololetí 93,4 miliardy korun, meziročně o 19,4 miliardy méně.

Z dostupných údajů vyplývá, že růst stát ke konci června zaznamenal jen u daně z příjmů fyzických osob vybíraných srážkou a u daně z nemovitých věcí. Její výběr stoupl meziročně o 4,5 procenta na 7,9 miliardy korun.

Samotný státní rozpočet získal v prvním pololetí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 321,5 miliardy korun, tedy o 47,6 miliardy meziročně méně. Schodek rozpočtu ke konci června činil 195,2 miliardy korun.

Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje připadá 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je 100procetním příjmem obcí.

,

19. července 2020