Přesunování členů teroristické organizace Islámský stát (IS) z Blízkého východu do Afriky může vyvolat novou migrační krizi s přílivem uprchlíků do Evropy. Upozornil na to výkonný ředitel Světového programu pro výživu (WFP) David Beasley, jehož organizace je jednou z institucí OSN.

Myslí si, že do půlmiliardového regionu afrického Sahelu, pokrývajícího státy od východu po západ Afriky, zamířilo mnoho členů IS. Tam podle Beasleyho vyhledávají další extremistické skupiny od Al-Káidy, a Šabábu po Boko Haram, což může přinést oblasti Sahelu „mimořádné potíže“.

Pokud evropští politici nepomohou zemím Sahelu získat stabilitu a zajistit potraviny, může Evropu čekat mnohem větší migrační krize, než byla ta vyvolaná konfliktem v Sýrii, řekl Beasley v rozhovoru, který zveřejnila agentura AP. „Mluvíme o oblasti Sahelu s 500 miliony obyvatel, takže Sýrie se může ve srovnání s tím jevit jako kapka,“ řekl.

K Sahelu patří Burkina Faso, Čad, Niger, Mali a Mauritánie. Rozkládá se na ploše více než tří milionů kilometrů čtverečních, na severu s ním sousedí Sahara. Oblast postihují sucho i záplavy a trvalé problémy se zajištěním potravin. Členové IS přicházejí podle Beasleyho do „velmi destabilizované oblasti, na jejíž řízení mají vliv klimatické změny“.

„Pronikají tam, dělají nábor, používají jídlo jako prostředek tohoto náboru s cílem vyvolat destabilizaci, a to může znamenat masovou migraci do Evropy. Jedna žena vedle druhé vám řekne ‚manžel se nechtěl přidat k IS ani k Al-Káidě, ale neměli jsme jídlo‘, a když nemáte čtrnáct dní čím nasytit syna nebo dceru a nabídne se vám možnost upsat se IS, tak se upíšete,“ řekl Beasley, který rozhovor poskytl v Austrálii, s jejíž vládou jednal o financování WFP.

Tato organizace chce Sahelu dopomoci ke stabilizaci, ekonomickému růstu a rozvoji a poskytnout mu potraviny. V Sahelu působí organizace islámských radikálů a loni v únoru se skupina těchto pěti států dohodla na sestavení jednotky o síle 5000 lidí. Má bojovat proti extremistům, organizovaném zločinu a převáděčství. Experti OSN ve své zprávě konstatovali, že členové IS a Al-Káidy působící v Mali ohlásili, že budou proti této jednotce bojovat společně.

V Mali panuje neklid od převratu v roce 2012. Země po něm padla do rukou islamistů napojených na Al-Káidu. Zpočátku se s nimi spojili také separatisté z řad Tuaregů. Francie pak do země vyslala armádu, která pomohla vzbouřence zklidnit, ale ne zcela vytlačit. Podle odborníků OSN v zemi stále panuje nebezpečná situace a ohnisko problémů se přesunuje ze severu do centra země. Humanitární pomoc potřebují více než čtyři miliony občanů.

Spojené oddíly místní Al-Káidy a IS se přihlásily nejenom k útokům v Mali, ale také v Nigeru. V posledních měsících přibylo také útoků na vládní cíle v Burkině Faso.