V Rusku v pátek vstoupil v platnost zákon o "svrchovaném internetu" umožňující větší kontrolu úřadů nad děním na síti. Na základě opatření může vláda uživatele odstřihnout od globální počítačové sítě, poskytovatelé připojení musí nově mít ve svých systémech nástroj pro sledování a omezování síťového provozu. Kreml novinku prezentuje jako ochranu proti kybernetickým útokům, kritici hovoří o nové dimenzi cenzury.

Ruský prezident Vladimir Putin zákon podepsal už v květnu. Úřadům umožňuje zablokovat připojení v případě "krize", přičemž o tom, jaká událost představuje hrozbu stejně jako o následných krocích rozhoduje vláda. Experti ale podle zpravodajského serveru BBC konstatují, že vzhledem k technologickým limitům a vysokým nákladům není jasné, jak se kontroverzní opatření promítne do praxe.

Poskytovatelům připojení nový zákon nařizuje zabudovat do infrastruktury technologii na provádění tzv. hloubkové inspekce paketů (DPI), kterou lze použít k vystopování zdroje přenášených informací a k jejich filtrování. To v praxi umožní cenzurnímu úřadu Roskomnadzor efektivněji blokovat vybrané webové stránky, píše BBC.

Rusko také plánuje se začátkem roku 2021 spustit domácí systém webových domén (DNS), který by řídil provoz na ruském internetu. Podle webu televize Deutsche Welle by tento krok znamenal, že ruští uživatelé by už při zadání adresy do prohlížeče nerozhodovali o tom, jaká stránka se jim následně zobrazí. Magazín MIT Technology Review předpovídá vznik "alternativní reality" uvnitř hranic Ruska.

Balíček opatření je oficiálně prezentován jako zákon o "svrchovaném internetu", protože prý zajistí, že ruský web bude ochráněn před zahraničními útoky a bude nezávislý. Podle mluvčího Kremlu si nových opatření běžní uživatelé ani nevšimnou.

Kritici se obávají, že vláda nové pravomoci využije k umlčení odpůrců a k blokování zahraničního obsahu v rozsahu podobném situaci v Číně. Organizace Reportéři bez hranic (RSF) bojující za svobodu médií má za to, že cenzura internetu se v Rusku posouvá na novou úroveň. "I kdyby nové regulace nebyly plně vymahatelné, ukazují, v jakém rozsahu je svoboda internetu v Rusku ohrožena," řekl šéf německé pobočky RSF Christian Mihr.

Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) dává vágní definice bezpečnostní hrozby vládě příliš velkou moc. "Vláda teď může přímo cenzurovat obsah nebo dokonce proměnit ruský internet v uzavřený systém, aniž by veřejnosti sdělila, co dělá a proč," uvedla expertka HRW na Evropu a střední Asii Rachel Denberová. Podle BBC se terčem nového zákona nejspíše brzy stane komunikační aplikace Telegram, která bývá po celém světě využívána disidenty či protivládními demonstranty.