Arménský parlament v úterý zvolil novým premiérem opozičního předáka Nikola Pašinjana, který byl jediným kandidátem. Nutnost volby předsedy vlády vyvstala poté, co předchozí šéf kabinetu Serž Sargsjan v dubnu odstoupil pod tlakem masových protestů. Pokud by Pašinjan do tohoto dne zvolen nebyl, čekaly by zemi předčasné volby.

Pašinjan podle agentury Reuters získal ve 105členném zákonodárném sboru podporu 59 poslanců, 42 hlasovalo proti. Ke zvolení Pašinjan potřeboval, aby pro něj hlasovalo alespoň 53 zákonodárců.

Vůdce protivládních protestů v projevu v parlamentu před hlasováním podle agentury TASS mimo jiné slíbil, že stane-li se premiérem, jednou z priorit jeho vlády bude upevňování vztahů s Evropskou unií a snaha dosáhnout bezvízového režimu s unijními státy. Hodlá také dodat nový impulz vztahům s USA a dál rozvíjet vztahy rovněž s Čínou a Indií. Už před první volbou premiéra, která před týdnem skončila neúspěšně, Pašinjan ujistil, že na vztazích s Ruskem nehodlá nic měnit.

Arménie je blízkým spojencem Ruska a na arménském území jsou ruské základny. Moskva sleduje dění v této zemi s obavami, aby Arméni podobně jako občané Gruzie a Ukrajiny po masových demonstracích nezvolili vůdce, který by se odvrátil od spolupráce s Ruskem.

Krize v Arménii vypukla v polovině dubna, kdy začaly protesty proti snaze dlouholetého prezidenta Sargsjana uchovat si moc. Sargsjan byl hlavou státu deset let a před přestupem do premiérského křesla nechal změnit ústavu, aby výkonnou moc přenesl z rukou šéfa státu na šéfa vlády. Premiérem byl zvolen 17. dubna, ale o šest dní později rezignoval.

Při první hlasování o šéfovi kabinetu před týdnem Pašinjan, který byl i tehdy jediným kandidátem, nezískal potřebný počet hlasů, protože ho nepodpořili poslanci vládnoucí Sargsjanovy Republikánské strany. Pod tlakem následujících dalších protestů ale republikáni opozičnímu předákovi pro druhou volbu hlasy slíbili.