Vláda Andreje Babiše se musí znovu spoléhat na podporu svých komunistických kolegů. Ti totiž mají možnost znovu prodloužit nouzový stav kvůli koronavirové nákaze. Babišův kabinet zatím vždy požadoval, aby se stav nouze prodloužil o celý měsíc. Komunisté ale vždy vyjednali, že se bude prodlužovat maximálně v řádu týdnů. Hlavní slovo přitom má poslanec Zdeněk Ondráček, který byl během Palachova týdne členem Pohotovostního útvaru VB. Právě Ondráček totiž zasedá v krizovém štábu a pro komunisty vypracovává rozbor, zda další prodloužení mají poslanci odmávnout, či ne.

Zákonodárci po schválení státního rozpočtu budou rozhodovat o dalších dvou podstatných změnách, které mají vliv na další dny či roky. Tedy zrušení superhrubé mzdy a celkem už čtvrté prodloužení nouzového stavu během podzimní vlny koronavirové nákazy. Pokaždé vláda Andreje Babiše žádala Poslaneckou sněmovnu, aby prodloužení odmávla o další měsíc. Tedy o dobu, kterou může vláda maximálně navrhnout.

Sněmovna zatím Babiše nikdy nevyslyšela a schválila jen prodloužení od 5. října o 17 dnů, 22 dnů a naposledy o 11 dnů. Babišův kabinet by si přál, aby se stav nouze prodloužil do 22. ledna, to ale komunističtí poslanci zřejmě zamítnou. „Jsme ve fázi, kdy členové klubu mezi sebou konzultují, jak pokračovat. Hlavním mluvčím v této oblasti se stal Zdeněk Ondráček. Zejména poté, co se mu podařilo stát se členem krizového štábu,“ řekl pro Echo24 poslanec KSČM Jiří Dolejš.

Ondráček pro deník Echo24 uvedl, že by nebylo fér, kdyby své stanovisko předem zveřejnil. Svůj rozbor ale zaměřil na věci spojené s nouzovým stavem, jak stát nabízí práci či využívá studenty a vojáky. „Všichni dostáváme tisíce dopisů, které požadují ukončení nouzové stavu. Co se týká rozhodnutí, tak situace není jednoduchá, protože čísla stoupají. Osobně jsem zastáncem, aby vláda převzala zodpovědnost a nevyužívala parlament,“ řekl pro Echo24 místopředseda klubu KSČM Leo Luzar.

Další opoziční strany se k dalšímu prodloužení staví skepticky. Zejména z důvodu, že by po vládě chtěly rozbor, kvůli čemu nouzový stav skutečně potřebuje. Během tohoto stavu může stát nasadit vojáky do zdravotnických zařízení nebo do sociálních služeb. Na druhou stranu stát v dostatečné míře neodškodňuje postižené podnikatele a navíc nevydává kompenzace.

Kromě toho podle vyjádření ústavního právníka Jana Kysely ani stát dostatečně nezdůvodňuje, proč restrikce využívá. „Proč necháváte obchodní centra s velkým množstvím lidí, a na druhé straně jsou zavřené malé obchody, kde je lidé méně. To by vláda musela uvést,“ řekl Kysela. Pokud by se poslanci shodli na tom, že Česká republika již nemusí být v nouzovém stavu, tak by zákazy vydávalo ministerstvo zdravotnictví přes mimořádná opatření.

Kromě toho poslanci budou schvalovat finální verzi zrušení superhrubé mzdy a následní snížení daní. Na stole mají dvě verze, pro které mohou hlasovat. První přijde na řadu senátní, která upravuje původní sněmovní verzi, která je pod velkou kritikou. Senátoři totiž napravili několik nepřesností, která někdejší verze přinesla. Předně jde o výši slevy na poplatníka, která se zvyšuje na 27 840 korun v příštím roce. Obcím a krajům, kterým by měly vypadnout příjmy z veřejných rozpočtů, by pak měla nová verze přihrát částečné kompenzace.

Sněmovna tak nejdříve bude hlasovat o senátní verzi, na které je shoda mezi kluby ANO, ODS, KDU-ČSL či SPD. Pokud by senátní verze neprošla, tak by poslanci měli zásadní problém. V současné mimořádné době kvůli koronavirové nákaze totiž dolní komora zasedá v omezeném režimu, kdy je přítomna jen polovina poslanců. Pokud by senátní návrh spadl, musela by sněmovna sehnat 101 hlasů, aby přehlasovala změněný senátní návrh, jinak by celá předloha spadla pod stůl.

Prezident Miloš Zeman se navíc nechal slyšet, že sněmovní verzi vetuje a senátní předlohu nepodepíše. V druhém případě by ale zákon platil poté, co by ho patnáct dní nechal bez jakéhokoliv odůvodnění stranou.