Dolní komora britského parlamentu schválila prováděcí zákon k brexitové dohodě, kterou premiér Boris Johnson vyjednal s Evropskou unií. Předloha nyní zamíří do horní komory, Sněmovny lordů. Pokud její členové návrh zákona rovněž schválí a následně jej podepíše i královna, opustí Británie po měsících odkladů Evropskou unii s dohodou už na konci ledna, tedy za 22 dní.

Pro zákon hlasovalo 330 poslanců, proti se jich vyslovilo 231. Schválení předlohy v závěrečném čtení se očekávalo. Konzervativci premiéra Borise Johnsona mají po prosincových parlamentních volbách v Dolní sněmovně pohodlnou většinu. Zákon sněmovna schválila většinou 99 hlasů. To je dokonce více, než jakou většinu konzervativci mají.

Návrh zákona nyní poputuje do Sněmovny lordů. Neočekává se ale, že by ho její členové zamítli. Mohli by se však pokusit schválit některé dodatky. V tom případě by se předloha musela vrátit do Dolní sněmovny, která je ale může schválit nebo zamítnout.

Jedním z pozměňovacích návrhů, který má podle britských médií ve Sněmovně lordů šanci na schválení, je dodatek Alfreda Dubse. Rodák z Prahy, který byl jedním z dětí zachráněných Nicholasem Wintonem před nacisty, chce, aby se do brexitového zákona vrátila záruka, že dětští uprchlíci budou moci i po brexitu přicházet za svými rodinami žijícími v Británii.

Tuto garanci obsahoval brexitový zákon, který Johnson předložil sněmovně na konci loňského října. Po vyhraných prosincových volbách ale vláda slib z návrhu zákona vyjmula. Opoziční labourističtí poslanci se tento týden pokoušeli dodatkem ochranu dětí uprchlíků do zákona vrátit, nebyli ale úspěšní.

Pokud by Sněmovna lordů nechala zákon beze změny, chyběl by na britské straně už jen formální podpis královny. Na druhé straně Lamanšského průlivu bude muset brexitovou dohodu ještě ratifikovat Evropský parlament. Podle očekávání by tak měl učinit na schůzi 29. ledna.

Některé dodatky zamítli poslanci v uplynulých dnech už ve výborech Dolní sněmovny. Byl mezi nimi například labouristický návrh, aby dostali právo na trvalý pobyt všichni občané EU, kteří budou v den brexitu žít v Británii. Prosadit se nepodařilo ani návrh konzervativce Marka Francoise, který chtěl, aby v okamžiku brexitu odbíjel zvon na Alžbětině věži Westminsterského paláce, kterému se přezdívá Big Ben.

Hlasování odstranilo další překážku na cestě k odchodu Británie z EU 31. ledna. Po brexitu začne takzvané přechodné období, které by mělo trvat do konce letošního roku. Během něj by měly Londýn a Brusel vyjednat podmínky budoucího partnerství, mimo jiné obchodních vztahů. Johnson ve středu po setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou řekl, že chce dohodu o volném obchodu v kanadském stylu. Kanada přitom vyjednávala dohodu CETA s EU pět let. Británie má na jednání pouhých jedenáct měsíců.

Von der Leyenová v Londýně upozornila, že se podrobné dojednání budoucnosti vzájemných vztahů Británie a bloku 27 evropských zemí bez prodloužení přechodného období jednoduše nedá stihnout. Johnson ale dlouhodobě odmítá, že by mohlo přechodné období trvat déle než do 31. prosince letošního roku. Pokud by o prodloužení Británie přesto chtěla požádat, má na to čas do 30. června. Během přechodného období budou muset Britové dodržovat unijní pravidla, nebudou mít ale možnost je nijak ovlivnit, neboť nebudou zastoupeni v politických orgánech EU.