Prezident Miloš Zeman je zcela pro případný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Informoval o tom jeho mluvčí na Twitteru. Helsinky už avizovaly, že budou vzhledem k ruské agresi na Ukrajině usilovat o připojení k alianci, od Švédska se něco podobného očekává v brzké době. Prezident Zeman tím pokračuje ve svém názorovém obratu, donedávna se totiž Ruska zastával, po jeho vpádu na Ukrajinu ale Moskvu tvrdě odsoudil.

„Prezident republiky Miloš Zeman plně podporuje vstup Švédska a Finska do NATO,“ informoval na Twitteru mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Nejvyšší finští představitelé, prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová, ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance.

Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman plně podporuje vstup Švédska 🇸🇪 a Finska 🇫🇮 do NATO.

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) May 13, 2022

Snahu Finska přivítal český premiér Petr Fiala, Elysejský palác, německý kancléř Olaf Scholz či premiérky Dánska a Estonska. „Vítám rozhodnutí Finska ucházet se o členství v Severoatlantické alianci. Pokud se rozhodne do NATO vstoupit, samozřejmě ho podpoříme,“ reagoval na twitteru Fiala. Ministryně obrany Jana Černochová taktéž Finsku vyjádřila podporu a vyzdvihla to, že tamější armáda v poslední době modernizuje.

Zeman byl znám pozitivním přístupem k Rusku, na základě situace názor změnil, uvedl v rozhovoru. „Kdyby Rusko nezaútočilo na Ukrajinu, budu nadále tvrdit, že například všechny významné země mají být ekonomickými partnery České republiky, že máme podporovat export do těchto zemí, že co nejvíce uchazečů například o dostavbu Dukovan znamená snížení ceny a tedy logicky přínos českému národnímu hospodářství,“ řekl. „Ale toto vše ve světle této agrese prostě mizí,“ dodal. V den počátku invaze také řekl, že ruský prezident Vladimir Putin zešílel a že „šílence je třeba izolovat“.

Finský záměr nezůstal bez ruské odpovědi. Případný vstup Finska do Severoatlantické aliance bude pro Rusko „rozhodně“ představovat hrozbu, uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Konkrétní kroky Moskvy v reakci na rozšíření NATO budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura aliance posune k ruským hranicím. Mluvčí Kremlu podle ruských agentur také uvedl, že žádná strana si nepřeje přímý střet mezi Ruskem a NATO, současně ale varoval, že Rusko odpoví na případný zásah do „speciální vojenské operace“, tedy do války, kterou Moskva od konce února vede proti Ukrajině.