Promluvme si o Evropě

Při příležitosti Dne Evropy bychom rádi vyjádřili přání všeho nejlepšího všem evropským občanům.

Letošní Den Evropy je svým způsobem zvláštní. Již druhým rokem ho totiž oslavujeme za náročných okolností pandemie COVID-19. Soucítíme se všemi, kteří kvůli tomu trpěli.

Letošní Den Evropy je také unikátní, protože představuje zahájení Konference o budoucnosti Evropy. Vyzýváme všechny občany EU, aby využili této jedinečné příležitosti k formování naší společné budoucnosti.

Okolnosti diskuse o budoucnosti Evropy se velmi liší od situace v předchozích letech. Může se zdát, že za současného stavu není dostatek času na zevrubnou diskusi o budoucnosti Evropy. Právě naopak, pandemie COVID-19 nám připomněla, co je v našich životech skutečně důležité: naše zdraví, náš vztah k přírodě, náš vztah s ostatními lidmi, vzájemná solidarita a spolupráce. Otevřela otázky ohledně způsobu, jakým žijeme naše životy. Ukázala silné stránky evropské integrace, ale i její slabiny. Musíme si o tom všem promluvit.

Výzvy, kterým jako Evropané čelíme, jsou rozmanité: od řešení klimatické krize a vytváření zelených ekonomik, a to při souběžném vyvažování rostoucí soutěživosti mezi globálními aktéry, až po úsilí o digitální transformaci našich společností. Budeme muset vyvinout nové způsoby a nová řešení. V demokracii spočívá síla v zapojení mnoha hlasů našich společností do hledání nejlepší cesty vpřed. Čím více lidí se účastní široké a otevřené diskuse, tím lépe pro naši unii.

Evropský projekt nemá v historii obdoby. Je to 70 let od podpisu Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a 64 od vzniku Evropského společenství v Římě. V dané době evropští představitelé našli způsob, jak sjednotit válkou zničenou Evropu. Před třiceti lety se východ a západ Evropy začaly těsněji propojovat. Velmi odlišné země se spojily a vytvořily Evropskou unii. Každá země má své vlastní historické zkušenosti a břemena minulosti, kterými se zabývá jak sama, tak i ve vztazích s ostatními zeměmi.

Evropský projekt je projektem míru a usmíření. Bylo tomu tak od jeho počátku a zůstává tomu tak i dnes. Obhajujeme společnou strategickou vizi pro Evropu, Evropu, která je ucelená, svobodná, jednotná a mírová.

Všechny základní principy evropské integrace jsou i dnes nesmírně důležité: svoboda, rovnost, dodržování lidských práv, právní stát a svoboda projevu, solidarita, demokracie a loajalita mezi členskými státy. Jak můžeme společně zajistit, aby tyto základní principy evropské integrace zůstaly relevantní i do budoucna?

Přestože se Evropská unie může někdy jevit jako nedostatečně vybavená, aby dokázala čelit mnoha výzvám, které za poslední desetiletí vyvstaly – od hospodářské a finanční krize, po úsilí o nastavení spravedlivého a rovného migračního systému EU a pokračující pandemii –jsme si vědomi, že by bylo pro každého z nás mnohem těžší, kdybychom byli sami. Jak můžeme nejlépe posílit evropskou spolupráci a solidaritu a zajistit, abychom se dostali ze zdravotní krize způsobem, který nás učiní odolnějšími vůči budoucím výzvám?

Potřebujeme silnou a efektivní Evropskou unii, Evropskou unii, která bude světovým lídrem v přechodu na udržitelný, klimaticky neutrální a digitálně podporovaný rozvoj. Potřebujeme Evropskou unii, se kterou se všichni dokážeme ztotožnit, jistí si vědomím, že jsme udělali maximum pro prospěch budoucích generací. Společně toho můžeme dosáhnout.

Konference o budoucnosti Evropy bude příležitostí otevřeně hovořit o Evropské unii a naslouchat našim občanům, zejména mladým lidem. Vytváří prostor pro dialog, rozhovory a diskuse o tom, co od EU očekáváme a k čemu můžeme přispět již dnes.

Musíme myslet na naši společnou budoucnost. Z toho důvodu vás zveme, abyste se zapojili do diskuse a společně pomohli najít cestu vpřed.

Miloš Zeman

prezident České republiky

Alexander Van der Bellen

prezident Rakouské republiky

Rumen Radev

prezident Bulharské republiky

Zoran Milanović

prezident Chorvatské republiky

Nicos Anastasiades

prezident Kyperské republiky

Kersti Kaljulaidová

prezidentka Estonské republiky

Sauli Niinistö

prezident Finské republiky

Emmanuel Macron

prezident Francouzské republiky

Frank-Walter Steinmeier

prezident Spolkové republiky Německo

Katerina Sakellaropulosová

prezidentka Řecké republiky

János Áder

prezident Maďarska

Michael Higgins

prezident Irska

Sergio Mattarella

prezident Italské republiky

Egils Levits

prezident Lotyšské republiky

Gitanas Nauséda

prezident Litevské republiky

George Vella

prezident Maltské republiky

Andrzej Duda

prezident Polské republiky

Marcelo Rebelo de Sousa

prezident Portugalské republiky

Klaus Iohannis

prezident Rumunska

Zuzana Čaputová

prezidentka Slovenské republiky

Borut Pahor

prezident Slovinské republiky