Americký nejvyšší soud těsnou většinou podpořil dekret prezidenta Donalda Trumpa, který zakazuje vstup na území Spojených států občanům několika převážně muslimských zemí. Agentury Reuters, AP i AFP se shodují, že jde o jedno z největších Trumpových vítězství za období, kdy je ve výkonu prezidentské funkce.

Soud pěti hlasy ku čtyřem nepřijal žalobu na dvakrát přepracovaný dekret, kterým chce Trump posílit svůj boj proti nelegálnímu přistěhovalectví. Rozhodnutí se spíše očekávalo, protože v devítičlenném panelu soudců převažují konzervativci.

Nejvyšší soud vyslovil názor, že žaloba neprokázala, že dekret je v rozporu s federálními imigračními zákony a že porušuje ústavu kvůli údajné náboženské diskriminaci. V žalobě se uvádělo, že zákaz cestování porušuje přistěhovalecké zákony USA a americkou ústavu tím, že zvýhodňuje jedno náboženství na úkor druhého.

Ve svém písemném vyjádření soud uvedl, že Trumpova vláda dostatečně zdůvodnila přijetí dekretu z důvodů ochrany národní bezpečnosti. Zároveň upozornil, že tím nevyjadřuje žádný názor na to, zda je „tato politika přiměřená“.

Soud tím ale podle Reuters potvrdil Trumpovu „volnost jednání“ ohledně toho, komu dovolí vstupovat do USA. Znamená to, že současný zákaz může zůstat v platnosti a že šéf Bílého domu ho může případně rozšířit i na další země. Trump, který vydal první verzi dekretu už týden po své inauguraci loni v lednu, svůj postoj obhajuje potřebou ochrany USA před útoky islámských extremistů. Podle Trumpových kritiků jde o ryze xenofobní krok, který násilí v USA, i tomu nábožensky motivovanému, nezabrání.

Nynější verze protiimigračního exekutivního nařízení, která je v pořadí třetí a kterou Trump vydal loni v září, se týká občanů Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Sýrie, Severní Koreje a Venezuely. Podmínky migrace z KLDR a Venezuely u soudu zpochybněny nebyly. Ve třetí verzi v seznamu postižených zemí byl také Čad, ale Trump ho z dekretu 10. dubna vyjmul.