Je morálně špatně, aby dívky mladší osmnácti let byly zahalené. V petici varující před sexualizací a diskriminací nezletilých dívek to uvádí německá organizace hájící ženská práva „Terre des Femmes“. Ta chce i díky podpoře prominentů vybojovat zákaz zahalování hlav dětí na veřejnosti. Politici se však raději dívají jinam, zatímco islamisté pošlapávají dětská práva. Téma je totiž politicky citlivé, píše německý list Die Welt.

Podle organizace nošení šátků holčičkám brání se o tom v dospělosti svobodně rozhodnout. Nejde prý o symbol náboženství. „Chápeme nošení šátků u dětí jako porušení dětských práv,“ říká ředitelka organizace Terre des Femmes Christa Stollová s tím, že počet dívek, které jsou zahalené už ve školce, roste. Konkrétní statistiky se ale o zahalených dětech nevedou.

Ředitel německého Spolkového antidiskriminačního úřadu Bernhard Frank ale pro Deutsche Welle řekl, že by zákaz přinesl více škody než užitku. „Ti, kteří se snaží nošení šátků u dětí zrušit, přispívají k tomu, aby se školačky cítily osamoceny a diskriminovány,“ řekl Frank. Zároveň upozornil, že je zákaz komplikovaný. „Zrušení šátků by znamenalo, že musíte zakázat i další náboženské symboly jako krucifix nebo jarmulku,“ dodal.

Organizace si dala jako cíl předložit v říjnu ministryni spravedlnosti Katarině Barleyové petici se sto tisíci podpisy. Zatím jich mají ale pouhých deset tisíc. Podepsala ji například herečka Sibel Kekillová, aktivistka Alice Schwarzerová nebo islámský expert Ahmad Mansour. Christa Stollová z organizace Terre des Femmes si malý zájem o petici vysvětluje tím, že lidé nechtějí podporovat zákaz nošení šátků u malých holčiček, aby nebyli označováni za „rasisty nebo pravicové populisty“.

O nošení šátků se v posledních letech vede debata. Některé evropské země vydaly zákon zakazující nošení závojů a šátků zahalujících obličej na veřejnosti. Jako první tak učinila v dubnu roku 2011 Francie, druhou zemí se v polovině roku 2011 stala Belgie. Podobné zákony byly ve stejném roce rovněž přijaty v Bulharsku a Lotyšsku.

Loni schválil rakouský parlament zákaz zahalování celé tváře na veřejnosti. Opatření, které vstoupilo v platnost v říjnu jako součást „integračního balíčku“také konkretizovalo způsob začleňování žadatelů o azyl do rakouské společnosti a ztěžovalo agitaci ve prospěch šíření radikálních myšlenek.

Problém dorazil i do ČR. Loni soudy zamítly požadavek somálské dívky, která se domáhala omluvy a 60.000 korun od pražské Střední zdravotnické školy kvůli údajnému zákazu nosit při vyučování muslimský šátek hidžáb. Sledovaný spor se přesunul k Nejvyššímu soudu.