Vláda Andreje Babiše chce zrušit Etickou komisi, která oceňuje protikomunistický odboj. Návrh na zrušení komise inicioval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) a stanovil i konkrétní datum. Důvodem je prý ubývající agenda, která způsobuje nehospodárnou činnost komise. Podle jednoho z členů Etické komise historika Petra Blažka je možná určitá spojitost s tím, že kabinet vládne s podporou komunistů. „Doufám, že to nebude pokračovat, protože na řadě by byly lustrace, Ústav pro studium totalitních režimů a tak dále,“ řekl pro Echo24 Petr Blažek.

Etická komise vznikla v roce 2011 na základě zákona o protikomunistickém odboji. Rozhoduje také o odvoláních žadatelů o osvědčení aktivního účastníka třetího odboje, který neuspěl s žádostí na ministerstvu obrany. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek nyní navrhuje, aby činnost komise skončila v roce 2022. Její pravomoci by pak měly přejít na ministra obrany. Návrh je zdůvodněn tím, že kvůli nízkému počtu případů ztratí komise opodstatnění. 

Členové komise jsou krokem zaskočeni. „Pokud bude málo případů, jedná se o krok logický. V kontextu celé vlády to však vnímám tak, že se to odehrává krátce po nástupu vlády opírané o komunisty. Tedy jako první pokus zúžit zákony, které se týkají vyrovnávání se s komunistickou minulostí. Doufám, že to nebude pokračovat, protože na řadě by byly lustrace, Ústav pro studium totalitních režimů a tak dále,“ řekl pro Echo24 člen komise Petr Blažek.

Podle Blažka je problematické, že návrh ministra Kněžínka vynechává Ústav pro studium totalitních režimů. „Ten měl ze zákona povinnost pro ministerstvo obrany připravovat podklady. Týkalo se to i Etické komise, Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek. Není důvod, aby v rámci rozkladu instituce neměly mít ze zákona jasně stanovenou povinnost, protože ta jim přináší byť slabou část existence,“ řekl dále Petr Blažek.

Další člen komise Petr Pithart řekl, že Kněžínkův návrh probere komise na další schůzi. „Vím, že kolegové, co jsou tam déle, jsou tím zklamání a nedovedou si představit, jak to bude poté fungovat. Zatím si neumím představit, jaké to bude na ministerstvu obrany, protože bude ještě spousta odvolání. My z deseti případů schválíme dva až tři po dlouhých debatách. Zatím se chystáme to probrat a přijmout nějaké stanovisko,“ řekl pro Echo24 Petr Pithart.

Podle bývalého předsedy vlády a Senátu se znalost komise nedá ničím nahradit. „Byla by opovážlivost usuzovat, že zbývající si nezasluhují takto důkladné debaty nad jejich případem. To nemůže nikdo nehradit. My se skutečně přeme i hodiny o sporných případech. Nevím, proč někteří nebudou mít právo být posuzováni takto důkladně a troufnu si říct svědomitě,“ řekl Petr Pithart.

Materiál je nyní k připomínkování na dalších ministerstvech. Je v něm také obsaženo, že nominant prezidenta Miloše Zemana chybí. Komise se totiž skládá z devíti členů, kdy dva vybírá sněmovna, vláda, Senát a Rada Ústavu pro studium totalitních režimů. Jeden člen je jmenován prezidentem. Zemanův tehdejší nominant Karel Srp byl odmítnut bývalým předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou. Podle expremiéra Srp dlouhodobě a opakovaně donášel Státní bezpečnosti.

Pokud návrh projde připomínkami, funkční období všech členů komise skončí 2. května 2022. Další den by pravomoci komise přešly na ministra obrany.