Pomáhal v době totality. Britský filozof Roger Scruton dnes obdržel pamětní medaili Senátu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Britský filozof a politolog Roger Scruton v pátek z rukou předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) obdržel ocenění za činnost v tzv. podzemní univerzitě, která fungovala v komunistickém Československu v době normalizace. Předání Stříbrné pamětní medaile Senátu se uskutečnilo na pražském Žofíně při příležitosti oslav 30. výročí sametové revoluce. Sám Scrutton pronesl děkovnou řeč v češtině.
Po slavnostním ceremoniálu a předání medaile je na programu slavnostní večeře. Akce se koná pod záštitou evropské frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a europoslance Alexandra Vondry (ODS).
Scruton se v letech 1979 až 1989 podílel na činnosti podzemní univerzity a spolu s dalšími kolegy ze zahraničí vedl bytové semináře v Praze, Brně a Bratislavě pro ty, jimž režim neumožnil studium na vysokých školách. Patří rovněž mezi zakladatele Vzdělávací nadace Jana Husa, která vznikla v britském akademickém prostředí a jejím cílem bylo podpořit československou neoficiální kulturu vysíláním expertů, grantovými stipendii a podporou samizdatu.
Do komunistického Československa konzervativní intelektuál sám jezdil až do roku 1985, kdy byl zatčen Státní bezpečností a byl ze země vypovězen, aniž se mohl vrátit. Znovu přijel až v roce 1990 po pádu komunistického režimu. Své zážitky z normalizačního Československa a s tehdejšími disidenty shrnul ve svém románu Notes from Underground, který pod českým názvem Zápisky z podzemí vyšel v roce 2015.
Jako uznání přínosu české vědě a vzdělanosti byl Scrutonovi v roce 2004 udělen čestný doktorát Masarykovy univerzity v Brně. Prezident Václav Havel jej v roce 1998 vyznamenal Medailí za zásluhy.
Podzemní univerzita byla iniciativa utajovaných bytových seminářů, kterou vytvořil po svém vyloučení z Karlovy univerzity filozof a první mluvčí Charty 77 Jan Patočka. Po jeho smrti na následky policejních výslechů se iniciativy ujal Julius Tomin, který koncem roku 1978 zaslal prosbu o pomoc a spolupráci britské univerzitě v Oxfordu. V roce 1979 v rámci podzemní univerzity poprvé vystoupila britská filozofka Kathleen Wilkesová. Později se spolupráce rozšířila a vznikla Vzdělávací nadace Jana Husa. Po jejím vzoru byly vytvořeny podobné instituce na univerzitách v dalších zemích, například ve Francii, v USA nebo v Kanadě.
Jméno Rogera Scrutona rozvířilo stránky britských i českých deníků mimo jiné letos v dubnu, kdy jej britské ministerstvo pro bydlení odvolalo z funkce poradce. Důvodem byly kontroverzní výroky o islamofobii, homofobii a antisemitismu, které měl údajně říct v rozhovoru pro levicový týdeníkem New Statesman.
Ve výše zmíněném rozhovoru údajně řekl, že „mnoho příslušníků budapešťské inteligence jsou Židé a tvoří součást rozsáhlých sítí kolem Sorosova impéria,“ případně že „islamofobie a homofobie jsou vymyšlené“. Stejně tak je Scruton dlouhodobě kritizován za své přátelské vazby na maďarského premiéra Viktora Orbána. Na jeho obranu ale zaznívalo, že jeho slova, která zazněla v rozhovoru, byla vytržena z kontextu, šéfredaktor deníku si je měl upravit. Deník Echo24 na toto téma přinesl komentář letos v dubnu.