0,5 promile za volantem

Mírná tolerance alkoholu nemůže automaticky za více nehod, záleží na kultuře

0,5 promile za volantem
Mírná tolerance alkoholu nemůže automaticky za více nehod, záleží na kultuře

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Pokud by prošel návrh ODS na uzákonění tolerance 0,5 promile alkoholu u řidičů automobilů, nezpůsobilo by to automaticky více nehod. Vyplývá to ze statistik OECD. Ty ukazují, že se nehodovost zapříčiněná alkoholem liší především podle dané kultury. Například v Rakousku či v Německu je nižší než v České republice, přestože je v těchto státech malé množství alkoholu tolerováno. V jižanských zemích, jako je Itálie či Španělsko, je počet naopak vyšší.

„Patříme k několika málo zemím v Evropě s nulovou tolerancí alkoholu za volantem. Ve většině evropských zemí, včetně sousedního Německa nebo Rakouska, tolerance bez problémů dlouhodobě funguje. Proto navrhujeme zavedení tolerance 0,5 promile. Jsem přesvědčen, že si tuto míru svobody zasloužíme, a jsem přesvědčen, že umíme být stejně zodpovědní, jako většina Evropanů. Když to zvládají Francouzi, Španělé, Italové nebo Lotyši, zvládneme to i my,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala na svém Facebooku.

Zmíněné sousední státy, ale také například Francie, Belgie či Španělsko mají povolenou hladinu právě 0,5 promile, Velká Británie dokonce 0,8 promile. Nulovou toleranci mají kromě ČR například Slovensko nebo Maďarsko. Půl promile odpovídá vypitým zhruba dvěma decilitrům vína nebo dvěma desetistupňovým pivům.

V prospěch argumentů Petra Fialy mluví i statistika OECD Alcohol-Related Road Casualties, která v podstatě říká, že není zásadní rozdíl mezi zeměmi, kde se omezené množství alkoholu toleruje, a kde je naopak nulová tolerance. Statistiky, které ukazují kolik smrtelných nehod bylo způsobeno alkoholem, jsou sice z roku 2010, přesto mohou mít vypovídající hodnotu.

V České republice bylo tehdy alkoholem způsobeno 13,5 % smrtelných nehod. Pokud dává Fiala za vzor země, které tolerují 0,5 promile alkoholu, jako je Německo, kde alkohol za volantem způsobil 9,4 % tragických nehod, nebo Rakousko, kde dokonce pouhých 5,8 %, tak mu dává statistika za pravdu, že není rozdíl mezi zeměmi, kde se jedna sklenka toleruje a kde ne. Španělsko však generuje horší čísla, za Pyrenejemi zaviní alkohol 30,9 % smrtelných nehod. V Itálii je to 22,5 %. Existují ale země s toleranci, které je procento smrtelných nehod způsobených alkoholem naprosto minimální. Řadí se mezi ně Nizozemsko s 4,8 % nebo Izrael, který má pouze 3,7 %.

Ze statistik tak vyplývá, že za nehody může spíše kultura jednotlivých zemích než přiměřená tolerance alkoholu za volantem. „Přístup k alkoholu i volantu je kulturně civilizační záležitost,“ napsala k tématu Lenka Zlámalová v Týdeníku Echo. Odvolává se na studii Světové zdravotnické organizace. „Množství vypitého alkoholu roste směrem na východ. Země severní a jižní Evropy se mezi sebou naopak na žebříčku proplétají,“ píše Zlámalová. „Kultury vína, piva a vodky jsou jiné civilizace,“ dodává.

Alkohol v roce 2018 způsobil v ČR celkem 4 626 autonehod, které si vyžádaly 62 životů. Více než polovinu jich však zavinily nehody s více než 1,5 promile alkoholu. Řidiči s 0,5 promile alkoholu v krvi způsobili 311 nehod a 3 mrtvé.

 

Vojtěch Šeliga

10. dubna 2019