RŮST PRŮMĚRNÉ MZDY

Průměrná mzda v Česku vzrostla meziročně o 5 procent, překonala 34 tisíc korun

RŮST PRŮMĚRNÉ MZDY
Průměrná mzda v Česku vzrostla meziročně o 5 procent, překonala 34 tisíc korun

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent na 34.077 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 1610 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,4 procenta, což je nejméně od konce roku 2013. Informoval o tom ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, vzrostl meziročně o 5,8 procenta na 29.333 Kč. U mužů dosáhl 31.790 Kč a u žen 26.723 Kč. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců tak pobíralo podle ČSÚ mzdu mezi 15.761 Kč a 53.850 Kč.

Ekonomové odhadují, že reálný růst mezd zpomalí na 1,1 až 2,5 procenta. Odůvodnili to nejen poměrně vysokým růstem spotřebitelských cen, ale i dopady šíření koronaviru.

„Koronavirová krize se projevila pomalejším nárůstem průměrné mzdy, než s jakým bylo možné počítat ještě v březnu. Krize se totiž postupně projevuje zhoršováním situace na trhu práce a růstem míry nezaměstnanosti. Ta sice podle aktuálních informací ministerstva práce a sociálních věcí činí jen 3,6 procenta, avšak během letních měsíců se dostane až do pásma pěti až šest procent,“ tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.

Podle statistiků protikoronavirová opatření ukazatele pracovního trhu v prvních třech měsících roku ještě moc nepoznamenala, s výjimkou počtu odpracovaných hodin. „Dopady nastupující koronavirové krize se projevily výrazně pouze v průměrném počtu skutečně odpracovaných hodin za březen, kdy meziročně došlo k jejich snížení o deset procent,“ uvedli statistici. Jako viníka slabého růstu mezd vnímají vyšší inflaci, která v prvním čtvrtletí dosáhla 3,6 procenta, tedy o 0,8 procentního bodu více než byla loňská hodnota a o 1,5 bodu než předloňská.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí po očištění od sezonních vlivů 1,1 procenta.

 

, , jik

4. června 2020