Pokud by prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), tak by spor zřejmě skončil u Ústavního soudu. Designovaný premiér Petr Fiala totiž dříve uvedl, že jeho návrh na ministry je kvalitní a neuvažuje o změnách. Podle ústavního právníka Jana Kysely by případná kompetenční žaloba zabrala Ústavnímu soudu několik týdnů. Případný spor by tak znamenal další zdržení jmenování vlády, která vzešla z říjnových sněmovních voleb.

Prezident Miloš Zeman měl po schůzce s možným kandidátem na ministra zahraničí Janem Lipavským doporučit, aby se vzdal své nominace na post šéfa diplomacie. Údajný spor nechtěl Lipavský komentovat a za něj se postavil i předseda Pirátů Ivan Bartoš a designovaný premiér Petr Fiala (ODS).

Hlava státu Fialovi už dříve sdělila, že má problém s jedním jménem, které mu navrhl do role ministrů. Sám předseda ODS však podle svých někdejších slov nechce svůj seznam měnit. „Budu tak tolerantní, že velmi pravděpodobně svoje veto vztáhnu pouze k jedné jediné osobě,“ řekl v rozhovoru pro TV Nova. „Budu mít důvody, které premiéru Fialovi řeknu a přes které nepojede vlak,“ dodal.

Pokud by Fiala prezidentovi neustoupil a nevyměnil kandidáta na ministra zahraničí, tak by následovala kompetenční žaloba u Ústavního soudu. Tento druh žalob je navrhován parlamentem, prezidentem, vládou, Českou národní bankou nebo Nejvyšším kontrolním úřadem.

Podle ústavního právníka Jana Kysely není složité kompetenční žalobu podat. „Argumenty svědčící k předpokládanému názoru předsedy vlády, proč si myslí že mu má prezident vyhovět, nejsou zvlášť sofistikované. Příprava dokumentu může být otázka několika málo dní. Pak už je pouze na předsedovi vlády, aby kompetenční žalobu podal. Záleží také na tom, jakou míru přednosti tomu Ústavní soud přizná. Předpokládám, že spíše vyšší než nižší. Předseda vlády by o to zřejmě i požádal, takže by to pak byla otázka několika málo týdnů,“ řekl pro Echo24 ústavní právník Jan Kysela.

Podle něj může v tomto sporu zasáhnout i sněmovna, která má však značně menší pravomoci. „Sněmovna se může usnést pouze ve dvou případech, které by volně souvisely. První se týká vyslovení souhlasu s ústavní žalobou v případě, že by ji podal Senát. A to na základě tvrzení, že by prezident republiky odepřel jmenovat ministra, a tím hrubým způsobem porušil ústavu,“ řekl dále Kysela.

Druhým případem je, kdy by poslanci dospěli k závěru, že hlava státu není schopná vykonávat svůj úřad. „Například kvůli závažným zdravotním důvodům. Jinak je to vyloženě věc předsedy vlády, v jaké míře k prosazení svého návrhu použije politických či právních prostředků. V případě právních kroků, tak je to kompetenční žaloba, o které se příležitostně mluví,“ dodal Kysela.

Koaliční partneři se však zatím ke kompetenční žalobě odmítají vyjádřit. Vyhýbavě odpověděl i Jan Lipavský, podle kterého by tato strategie nebyla vhodná. „Osobně bych si takový scénář nepřál,“ řekl v pořadu Interview ČT. „Moje kandidatura na ministra zahraničí vychází z koaliční dohody. Nevidím důvod, proč bych se měl kandidatury vzdávat,“ dodal.

K možnému sporu mezi prezidentem a Lipavskému se vyjádřil také předseda stálé komise Senátu pro ústavu a parlamentní procedury Zdeněk Hraba (STAN). „Prezident jmenuje ministrem toho kandidáta, kterého premiér navrhne. To Ústava říká jasně. Ale je podle mě možné odmítnout jmenování potenciálního kandidáta, který např. zpochybňuje demokratické zřízení nebo spojenecké a bezpečností zájmy státu,“ uvedl Hraba na svém Twitteru.

Prezident jmenuje ministrem toho kandidáta, kterého premiér navrhne. To Ústava říká jasně.

Ale je podle mě možné odmítnout jmenování potenciálního kandidáta, který např. zpochybňuje demokratické zřízení nebo spojenecké a bezpečností zájmy státu.

— Zdeněk Hraba (@hraba_z) December 7, 2021