Mezi držitele diplomatického pasu patří i poradce prezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý. Pas získal v roce 2013 od bývalého úřednického ministra zahraničí Jana Kohouta, jenž seděl ve vládě jmenované Zemanem bez konzultace s vládou a parlamentem a jež nikdy nezískala důvěru poslanců. Když na Nejedlého diplomatický pas o dva roky později upozornila média, vyvolalo to kritiku části politické reprezentace. Diplomatický pas Nejedlému zůstane, nový ministr zahraničí Tomáš Petříček totiž změnu nechystá.

„Podle mezinárodních zvyklostí poradce prezidenta diplomatický pas mít může, nevidím důvod, proč ho stahovat,“ odpověděl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) na dotaz deníku Echo24 s tím, že Nejedlý běžně doprovází prezidenta Zemana na diplomatických cestách a o pas tehdy zažádala sama prezidentská kancelář.

Opačně to vidí opoziční Piráti, podle nichž by Nejedlý diplomatický pas mít neměl, protože je standardně určen jen ústavním činitelům a státním zaměstnancům. „Martin Nejedlý není státní zaměstnanec ani ústavní činitel,“ uvedl pro Echo24 místopředseda zahraničního výboru Jan Lipavský. „Už pět let zneužívá diplomatický pas člověk, který je nekompetentní, nekontrolovaný, bez demokratického mandátu, se závažnými ekonomickými kauzami na krku a s úzkými vazbami na Kreml,“ dodal.

Martin Nejedlý je označován za jednoho z klíčových mužů Zemanova okolí. V minulosti se například účastnil jednání Miloše Zemana s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V minulosti byl mimo jiné jednatelem firmy Lukoil Aviation Czech, a to od jejího vzniku v září 2007 do června 2015, kdy společnost přešla do likvidace. Právě této společnosti přitom soud v dubnu 2016 uložil zaplatit státu smluvní pokutu 27,7 milionu korun a úroky. Sankce vyplývala z kontraktu na obměnu zásob leteckého petroleje. I přes dlouhodobý spor se státem Zeman ovšem Nejedlého ve funkci podržel.

Zájem o diplomatické pasy vzbudila nedávná zpráva Lidových novin, podle níž ministerstvo zahraničí eviduje nevrácené diplomatické pasy exhejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška či exprimátora Prahy Pavla Béma dávno poté, co opustili funkci.

Ministerstvo zahraničí eviduje čtyři tisíce diplomatických pasů

Kolik je v oběhu používaných aktivních diplomatických pasů, není možné zjistit. Ministerstvo zahraničí eviduje cca čtyři tisíce pasů, řada z nich ale není aktivní. Například ty nevrácené, jako to je v případě Haška či Béma. Diplomatické pasy jsou spíš otázka prestiže, diplomatickou imunitu ani právo diplomatického zavazadla, na které se nevztahuje celní prohlídka, diplomatický pas nedává.

„Diplomatických pasů eviduje ministerstvo asi čtyři tisíce, ale číslo není směrodatné. Vydávají se na deset let a jsou vázány na funkci. Neznamená to ale, že jsou všechny aktuálně k použití. Evidujeme i ty, které už nejsou aktivní a nevyužívají se,“ uvedla pro Echo24 za ministerstvo Michaela Lagronová.

Výhod, které diplomatický pas de jure poskytuje, není mnoho. Poskytuje snadnější pohyb po světě, zvlášť v případě zemí mimo Evropskou unii. Jde ale především o záležitost prestiže. Další praktické výhody tento pas nedává. Diplomatická imunita dána diplomatickým pasem není, takže s sebou nenese ani výhodu diplomatického zavazadlo. Takové nepodléhá žádné kontrole a lze v něm převážet cokoli. V praxi ale záleží spíše na asertivitě nositele diplomatického pasu a (ne)znalosti celních či jiných úředníků, kolik privilegií držení diplomatického pasu přináší.