Konflikty, hlášení šikany nebo sexuálního obtěžování. I těmito podněty se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zabývá od září nová ombudsmanka, kterou se stala Pavla Špondrová, právnička zabývající se problematikou genderové diskriminace. Na západě jsou školní nebo univerzitní ombudsmani již běžným inventářem, v Česku je jich zatím jen pár, rychle jich ale přibývá.

Jako první zřídila pozici ombudsmana Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Od letošního července funguje ombudsmanka i na Právnické fakultě a počínaje zářím také na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde podobně jako na právech reagují na množící se zprávy o sexuálním obtěžování mezi studenty i ze strany pedagogů.

Příchod ombudsmanky (v zahraničí už raději používají spíš genderově neutrální termín „ombudsperson“) na Filozofickou fakultu má být mimo jiné reakcí na kauzu z letošního jara, kdy vystoupilo několik studentek s tím, že jeden z pedagogů si u nich měl údajně vynucovat sexuální styk a minimálně s jednou udržovat dlouhodobý poměr. Vznik pozice požadovala i Iniciativa Nahlas, která na medializovanou kauzu reagovala. Zároveň vznikla i platforma Nenech to být, na níž mohou studenti anonymně nahlašovat nepříjemné zkušenosti.

K čemu vlastně fakultní ombudsman je a jak bude jeho práce vypadat? Zeptali jsme se přímo nové ombudsmanky Pavly Špondrové. „Práce ombudsmanky bude spočívat v mixu různých činností: řešení podnětů, příprava strategie a podrobnějšího plánu činnosti, setkávání se s vyučujícími, studujícími, včetně studentských iniciativ, plánování a realizace vzdělávacích a preventivních akcí, síťování a sdílení dobré praxe s ombuds osobami z jiných fakult, podpora a zprostředkování dialogu klíčových hráčů a hráček na fakultě,“ napsala redakci deníku Echo24 nová ombudsmanka.

Špondrová byla vybrána v rámci výběrového řízení. Svůj cíl popisuje jako vytvoření prostředí, v němž se „studující i zaměstnané osoby budou při realizaci svých studijních i pracovních povinností a cílů cítit bezpečně, svobodně a rovnoprávně.“ Dodává, že chce, aby fakulta uměla předcházet problémů a případně je efektivně řešit.

Small talk, nebo nevítané obtěžování?

Svou misi, jak angažmá na fakultě sama nazývá, popisuje i takto: „Když bude mít např. nějaká katedra zájem zjistit, jak mezi studující v doktorském studiu nebo do svého vedení získat více žen, mohu jí nabídnout různé varianty řešení. Když někdo bude používat nevhodné komentáře na adresu studujících o jejich vzhledu, pokusím se s danou osobou promluvit a ukázat na příkladech, proč je takové jednání nevhodné (a navíc proti Etickému kodexu Univerzity Karlovy) nebo prostřednictvím workshopů ukazovat, jak najít balanc mezi přátelským small talkem a nevítaným obtěžováním. A pokud se objeví závažné porušení společenských i zákonných norem, mým cílem je pomoci nastavit takové prostředí, ve které se poškozené osoby nebudou obávat, že když se proti takovému jednání vymezí, nikdo jim neuvěří, budou muset odejít ze školy, nebo už si na katedře neškrtnou.“

Na zahraničních školách je pozice ombudsmana v praxi často spojena s oddělením zabývající se diverzitou, rovnoprávností, popřípadě inkluzí. Filozofická fakulta v této souvislosti aktuálně řeší i otázku, jak správně v oficiální komunikaci oslovovat své studentky, namísto obvyklého „milé studentky a studenti“ by třeba brzy mohla přikročit k progresivnějšímu oslovení „milé studentstvo“.

Špondrová nastoupila na Filozofickou fakultu počátkem letošního září. Studovala sociologii, politologii a právo. Dříve pracovala jako vedoucí odboru rovných příležitostí mužů a žen na Úřadu vlády. Jako externí pedagožka vyučuje genderová studia na Fakultě humanitních studií UK. V letošních komunálních volbách kandidovala do zastupitelstva hlavního města jako nezávislá na 19. místě kandidátky levicové koalice Solidarita, do zastupitelstva se ale uskupení nedostalo.