Naše očekávání určuje nám vyměřený čas

Co předvede strom za dvacet let?

Naše očekávání určuje nám vyměřený čas
Co předvede strom za dvacet let?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Procházíme arboretem plným mladých stromů. Majitelé je sázeli do někdejších luk ponejvíc v dekádě 2003–2013. Stále sázejí, nicméně místa ubylo a jsou také vybíravější. Hříchy nezralých rozhodnutí museli vykácet a nabývají zkušeností, kterých se zřejmě jinak než osobně nabýt nedá. Sázet je volba, kácet nutnost. Sázeno bylo ale s rozmyslem, nikdo nečekal les. Arboretum je především sbírkou stromů, spony jsou osm, deset i víc metrů a kácí se spíš z důvodů sbírkových.

Zajímavé ale je podívat se, co od stromů můžeme vlastně čekat a jak za takových patnáct dvacet let vypadají. Při výsadbě na „zelené louce“ se přece jen věci vyvíjejí jinak, stromy rostou košaté a zdaleka na tak vysoké jako v hustém porostu. Jejich celkový vzhled je sošný a krásný v mnoha směrech. Pozorovat jejich proměny v rašení, podzimním barvení či zimní textuře je prostě libé. Koneckonců, strom v krajině je symbol jako vyšitý a již léta nám ho podstrkuje lecjaká banka, pojišťovna či developer jako naši největší metu. Zřejmě proto, že není tak snadné ho dosíci.

Obcházel jsem jednotlivé druhy, převážně duby, vždy do dvou metrů zavěsil klobouk pro měřítko a fotografoval si jejich habitus. Nejvyšší byl vytáhlý dub bahenní dole u řeky, který měl dvacet metrů. Obvyklejší byly rozměry kolem patnácti metrů při šířce korun přes deset. Půdotvorným materiálem je tu rula, což většině dubů celkem vyhovuje anebo to snesou. Jde tu totiž nejen o droliny, ale i o mírně kyselé jíly, pro kořeny tužší. Protože druhů jsou zde desítky, ba stovky, lze si za pouhé dva dny udělat představu o jejich „náboji“, kterou nelze získat jakýmkoli jiným srovnáním.

Dlouhověké dominantní stromy ve stáří patnácti až dvaceti let vstupují často do plodnosti. Jak začnou kvést, rychle se mění, přestanou táhnout tolik do výšky a zkošatí. To je velký zázrak, protože v tu chvíli se z vyčouhlého pometla stávají místem pro život, lze pod nimi posedět, dávají stín a především se stanou prostorotvornými. Je to velmi zajímavá a docela rychlá změna, která se odehraje v poměrně krátkém časovém období několika málo let. Koruna pak přirůstá po celém obvodu, často i dvakrát ročně, a my máme pocit, že nám „kyne“ před očima. Mezi dvacátým a čtyřicátým rokem strom rozvine obvykle svůj maximální prostorový potenciál. Stane se velkým a dospělým.

Je tu ovšem několik „ale“, která je třeba pořešit, aby to dopadlo, jak se výše píše. Málokdo z nás začne sázet stromy ve dvaceti, a když, tak spíš omylem, bez rozmyslu a nikoli na svém. Chvilku trvá, než se rozkoukáme a najdeme místo i důvody k sázení stromů. Přestože jde o čin, který přesahuje naše životy, klademe si nutně otázku, čeho se asi tak dožijeme. Nejvíc toho lze zpackat v prvních pěti letech. Ono se to možná nezdá, ale druhou šanci nedostanete.

Výběr druhu, způsob výsadby a péče v prvních pěti letech jsou určující pro naplnění vašich očekávání. Jestli se dočkáte, nebo nedočkáte košatého stromu, závisí právě na tom. Volba druhu je daná stanovištěm a o tom se i leccos dočtete anebo si necháte poradit. Rozhodnutí je na vás. Vždycky musíte pracovat s tím, co máte, pro strom stanoviště trvale nezměníte. Strom musí mít kam kořenit na desítkách metrů čtverečních. Tomu můžete hodně prospět. Zásadní je pro něj především voda a vzduch. Nikoli živiny, jak se často mylně traduje. Jejich „přežírání“ je naopak nebezpečné a jednou vám kvůli tomu může strom spadnout na hlavu. Krásný a bezpečný strom vzniká především z přirozených podmínek místa. Vy jen umetáte cestičku.

 

24. července 2021