Důchodová komise pod vedením ministryně Jany Maláčové (ČSSD) finalizuje parametry důchodové reformy. Hlavními pilíři mají být dřívější odchod pracovníků náročných profesí do důchodu či výchovné, které má být příspěvkem za vychované děti. Odborníci ale tyto změny nepovažují za žádnou reformu, ale spíše na změnu parametrů současného systému. Dříve s činností komise nebyl spokojený ani premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlašoval, že si založí vlastní expertní tým. Ten ale od února mlčí.

Komise se po pauze způsobené koronavirem sešla v pátek, kde probírala možnosti zkrácení povinné odpracované doby pro získání starobní penze či změkčení podmínek či přiznávání a krácení nároku na důchod. „Návrh reformy důchodového systému je v současnosti v poslední etapě příprav. Dřívější odchod do důchodu u pracujících v náročných profesích je již hotov. Bonifikace pečujících je taktéž po odborné stránce připravena. U dalších částí reformy se pak nyní finalizují nejrůznější varianty možností nastavení nového systému,“ řekl pro Echo24 Vladimír Dostálek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.

Podle šéfky důchodové komise Danuše Nerudové by se výsledky měly v září prezentovat a další měsíc by měla být zveřejněna celá část. „V říjnu by mělo být představena reforma a měla by být zahájena politická debata,“ řekla pro Echo24 Nerudová.

Už dříve se komise shodla na tom, jakou podobu by měla důchodová reforma mít. Na stole jsou tři varianty, kdy první možností je spravedlivá, která omezuje chudobu seniorů a zavádí ocenění péče jako uznání zásluhy. Průměrný důchod by vzrostl u všech 10 hlavních příjmových skupin mužů i žen. Současně by se snížila nerovnost mezi příjmy pracujících a důchodců.

Dalším návrhem je technická varianta, která překlápí stávající systém do nové architektury a do pěti let počítá s reformou daňového systému. Omezuje částečně chudobu seniorů a také oceňuje péči. Podle návrhu není výhodná pro zaměstnance s dlouhými pracovními kariérami, kterými jsou zejména muži. Třetí variantou je tzv. úsporná, která se překlápí jako technická do nové architektury s tím rozdílem, že nepočítá se změnou daňového systému. Průměrný důchod by se zvedl pouze u jedné hlavní příjmové skupiny žen, u ostatních devíti se sníží. Vzroste tím nerovnost a prohloubí se chudoba seniorů.

Předseda vlády ale dříve vyjádřil nespokojení s prací komise a označil ji za zpolitizovanou. Uvedl proto, že vytvoří vlastní důchodovou komisi, ve které zasednou pouze odborníci a experti. Ministerstvo práce ale považuje za odbornou pouze komisi, která vznikla pod šéfkou resortu Janou Maláčovou.

„Komise pro spravedlivé důchody je přirozeně zřízena pod MPSV, protože programové prohlášení vlády po MPSV požaduje předložení návrhu důchodové reformy. Z důvodů objektivity a kvality návrhu komisi tvoří renomovaní akademici, odborníci z praxe, zástupci politických stran i relevantních veřejných institucí. Samozřejmě koaličního partnera informujeme o přípravách reformy nad rámec jednání komise, kde má své zástupce, stejně jako ostatní parlamentní politické strany. Ti by právě zde měli předkládat svoje případné představy o reformě, aby je komise mohla podrobit odborné diskusi,“ řekl pro Echo24 Dostálek.

Babišova komise ale mlčí a o žádných výsledcích své práce neinformuje. Jediné a zřejmě poslední setkání měla 3. února, její výsledky jsou ale neznámé a stejně i to, zda se nějaké další setkání vůbec odehrálo. Úřad vlády ani po třech urgencích neodpovědělo na dotaz deníku Echo24, zda se expertní komise schází či jaké jsou z jednání výstupy.

Důchodové komise

Expertní skupina Maláčové není první a jedinou, která se snaží změnit důchody. Jednou z prvních komisí byla dočasná parlamentní skupina vedená Bohuslavem Sobotkou před devatenácti lety. Po dvou letech však skončila bez jasného výsledku. Následující dvě komise pod vedením Vladimíra Bezděka měla znatelnější výsledky. Jeho první komise se shodla na tom, že je potřeba zvýšit důchodový věk nebo usnadnit možnost práce po jeho dosažení. Závěr komise pak upozorňoval, že současný systém beze změn by výhledově v roce 2065 způsobil kumulovaný deficit kolem 110 procent HDP.

Druhá Bezděkova komise začala fungovat za vlády Jana Fischera v roce 2010. Výsledkem její práce bylo uskutečnění druhého důchodového pilíře zavedeného následující Nečasovou vládou. Bezděkova komise také přišla s návrhy dvou zásadních změn. Obě varianty počítaly se snížením pojistného na sociální zabezpečení a snížením stropu pro placení pojistného. Navíc by se zavedla jednotná sazba DPH v hranici devatenácti procent. Zároveň by se měla posílit role individuálního spoření, kterou by podporoval stát.

Další komise vznikla za Sobotkovy vlády a skupinu vedl Martin Potůček. Kromě zrušení druhého pilíře měla komise přijít i s dalšími návrhy. Na konci působení představila sbližování odvodů živnostníků s odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů či povinné spoření společností na dřívější penzi pracovníkům v náročných profesích. Nic konkrétního ale neprosadila.