Nakažených covidem ubývá, pražské podniky včetně restaurací a barů jsou otevřené do pozdních hodin. Zdálo by se, že pro omezení v hromadné dopravě už není důvod, přesto mnohé linky jezdí ještě podle „koronavirových“ jízdních řádů. S menší četností, poslední spoj vyráží dříve, a to i v případě metra. Město s návratem k normálu nespěchá, MHD podle něj stále využívá asi o třetinu méně lidí, a proto také dává provozovatelům méně peněz. Ti by jinak měsíčně ztráceli asi 1,1 miliardy korun. K normálu se doprava vrátí pravděpodobně v září.

Praha v květnu v souvislosti s polevující nákazou koronavirem provoz upravila, metro nicméně stále končí mezi 23. hodinou a 23:30. Denní provoz tramvají je ukončen přibližně mezi 23:00 a 23:45, noční tramvaje pak začínají jezdit už od půl dvanácté. Autobusy pak fungují ve stejném režimu.

Normálně se má začít jezdit v září

Podle provozovatele Pražské integrované dopravy (PID) město šetří, protože oproti 1,1 milionu přepravených denně pražskou MHD nyní využívá okolo 750 tisíc cestujících. „Aktuální jízdní řády jsou nastaveny, jako by nyní denně cestovalo přes 1 000 000 cestujících. Ani z hlediska přepravených osob tedy ještě nedošlo k návratu do normálu. Nyní předpokládáme, že k obvyklým počtům cestujících se v PID přiblížíme na počátku září, kdy lze předpokládat návrat k jízdním řádům v obvyklém rozsahu,“ okomentoval pro Echo24 za PID mluvčí Filip Drápal. Stejné by to mělo být s metrem. Známé vyjetí poslední soupravy z počáteční stanice lze podle Drápala očekávat nejdříve na počátku září.

Do jisté míry je to ale začarovaný kruh. Lidé po MHD obzvláště ve večerních hodinách ani raději nesáhnou, protože vědí, že by pak měli potíže dostat se domů, a tak jsou počty přepravených nižší, než by musely být. A město se tím řídí. „Reagujeme čistě na poptávku,“ potvrdil deníku Echo24 Adam Scheinherr, náměstek pražského primátora pro oblast dopravy.

Z dat provozovatele nicméně také vyplývá, že pražská hromadná doprava během koronavirové pandemie jezdila ve větším rozsahu, než kolik by odpovídalo konkrétní poptávce. Při nejpřísnějších omezeních necestovalo 75 až 80 procent cestujících, přičemž spoje jezdily s četností sníženou jen o 25 procent. V obdobích mezi jednotlivými vlnami, kdy necestovalo 30 až 40 procent cestujících, byl pak provoz omezen asi o 10 procent.

PID ztrácí v řádu miliard

Pokud by se hromadná doprava provozovala v posledních měsících s ohledem na finanční důvody, nemohla by být téměř v provozu. Ten se hradí z 15 procent z jídaného a z 85 procent z daňových příjmů města. „Na straně těchto příjmů v průměru Praha nezískala každý měsíc posledních 16 měsíců cca 100 milionů Kč na tržbách z jízdného a cca 1 miliardu Kč na daňových příjmech. Obvyklý měsíční provoz PID stojí cca 1,4 mld. Kč, takže pokud by reálné výpadky příjmů města byly promítnuty jen do skutečného provozu PID, nebylo by možné zajistit během dne téměř ani rozsah provozu, jaký je obvyklý v noci,“ upozornil mluvčí PID.

Pokud by se dopravní podnik musel řídit současným rozpočtem, MHD by mohlo fungovat jen na 20 procentech běžné kapacity. „Pokud by provoz PID byl odvozen od aktuálních příjmů města, tak by byl omezený o 80 procent. To se nestalo s ohledem na existenci finančních rezerv hl. m. Prahy, které zajistily, že provoz PID nikdy nebyl omezený o více než 25 procent,“ doplnil Drápal. To al také znamená, že město muselo sáhnout po rezervách určených na investice, bude tak trvat roky, než se rozpočet na provoz MHD zase ustálí.