Při nočních protestech v Íránu zahynulo dalších devět lidí. Oznámila to v úterý íránská státní televize, podle níž se protesty konaly v celé zemi. Demonstrace motivované špatnou ekonomickou situací začaly minulý čtvrtek a mají dosud přes 20 obětí. V Teheránu skončilo za mřížemi podle dnešních zpráv od soboty 450 lidí.

První dvě oběti byly hlášeny v sobotu z Dorúdu na západě země, deset lidí přišlo o život při protestech v noci na pondělí.

Podle televize se všechny incidenty v noci na dnešek staly v centru země. Ve městě Kahdarídžán demonstranti zaútočili na policejní stanici a pokusili se ukrást zbraně. O život tam přišlo šest lidí. Další dva – 11letý chlapec a dvacetiletý mladý muž – zemřeli ve městě Chomejní Šahr a v nedalekém Nadžafabádu byl loveckou zbraní zabit člen revolučních gard.

Íránská agentura ILNA dnes oznámila s odvoláním na teheránského viceguvernéra Alího Asghara Náserbachta, že za minulé tři dny bylo v Teheránu pozatýkáno 450 lidí – v sobotu to bylo 200 osob, v neděli 150 a v pondělí dalších 100. Informace o zatýkání v jiných městech, kde se rovněž protestuje, Írán zatím nezveřejnil.

Motivem nespokojenosti je špatná ekonomická situace a podle odborníků také beznaděj, protože se životní úroveň nelepší ani za prezidenta Hasana Rúháního, považovaného za stoupence reforem. Při mnoha protestech zaznívala také politická protivládní hesla.

Situace v Íránu sledují mnohé země, americký prezident a Izrael podpořili demonstranty, Německo je znepokojeno tím, že při protestech umírají lidé.

Tajemník íránské národní bezpečnostní rady Alí Šamchání prohlásil, že některé země vedou proti Íránu válku prostřednictvím internetu a sociálních sítí. Za nepokoji v Íránu jsou podle něj USA, Británie a Saúdská Arábie. „Asi 27 procent nových příspěvků na sociálních sítích zaměřených proti Íránu pochází od saúdskoarabské vlády. To, co se děje v Íránu, za pár dní skončí, není důvod se ničeho obávat,“ řekl.

Současné protesty se hodnotí jako největší od znovuzvolení bývalého prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda v roce 2009. Tehdy zemřelo podle oficiálních údajů kolem 30 lidí, podle neoficiálních až dvojnásobek. Ahmadínežád byl zvolen podruhé jako kandidát konzervativců a mnozí Íránci tvrdili, že volby byly zmanipulované. Někteří z protikandidátů se pak ocitli v mnohaletém domácím vězení.