PRAVOMOCI POLICIE

Občan je povinen poslechnout výzvu policity, i kdyby se ukázala neoprávněná, rozhodl soud

PRAVOMOCI POLICIE
Občan je povinen poslechnout výzvu policity, i kdyby se ukázala neoprávněná, rozhodl soud

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Šéf městské policie v Praze 1 Miroslav Stejskal nepochybil, když koncem roku 2016 vytrhl z ruky mobilní telefon muži, který ho při konfliktu ohledně neoprávněného parkování natáčel. Rozhodl o tom Městský soud v Praze, který tím potvrdil původní rozsudek Obvodního soud pro Prahu 1 a odmítl odvolání státního zastupitelství.

Podle odvolacího soudu neměl Stejskal v úmyslu způsobit škodu a řidič se mohl bránit i jinými způsoby než trestněprávně. Rozsudek je pravomocný, státní zástupce může podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

Incident se stal před více než dvěma lety na křižovatce ulic Politických vězňů a Washingtonova. Strážníci řešili případ otce a syna, kteří podle nich parkovali neoprávněně na místě pro invalidy. Po následné slovní rozepři se na místo dostavil ředitel Stejskal, který po vyhrocení konfliktu mladšímu z mužů odebral telefon, kterým ho z bezprostřední blízkosti natáčel. Podle státního zastupitelství tím překročil svoji pravomoc.

Senát odvolacího soudu se s touto interpretací neztotožnil. „Pokud strážník nejednal v úmyslu způsobit jinému škodu či jinou závažnou újmu, nenaplnil skutkovou podstatu,“ uvedl předseda senátu Jan Kareš. Dodal, že občan je povinen uposlechnout výzvu policisty či strážníka i tehdy, když by se později ukázala jako neoprávněná.

Soudce dále uvedl, že žádný zákon nestanovuje strážníkům povinnost nechat se natáčet za každých okolností. Stejskal natáčení z bezprostřední blízkosti a v situaci, kdy jeho totožnost byla známá, vnímal jako provokaci, což je podle soudu relevantní argument. Kareš dodal, že neplatí argument ani státního zastupitelství, že se spor nedal řešit jinak než trestněprávně. Pokud se cítili poškozeni, mohli se podle něj oba muži obrátit na magistrát s nárokem o odškodnění, případně věc řešit občanskoprávní žalobou na náhradu majetkové škody. I když je důležité, aby se policisté a strážníci vyvarovali zbytečného užití násilí, je třeba se vyvarovat kriminalizace jejich zákroků, zakončil soudce.

Soud Stejskala původně loni potrestal pokutou 20 000 korun, ředitel však proti trestnímu příkazu podal odpor, a proto věc byla projednána v hlavním líčení. Soud pak věc předal do přestupkového řízení, odvolací soud však rozhodnutí zrušil a případ musel být projednán znovu.

Mluvčí pražských strážníků Irena Seifertová zatím nesdělila, zda se Stejskal vrátí na pozici ředitele městské policie v Praze 1, odkud byl po obžalobě přeřazen. „Městská policie není účastníkem řízení, nemá k dispozici písemné vyhotovení rozsudku ve věci, které nabylo právní moci. Poté, co jej pan Stejskal předloží, může vedení městské policie rozhodnout o personálních krocích v jeho případě,“ uvedla.

,

11. března 2019