Pražský hrad se ocitá pod sílící kritikou za způsob, jímž v poslední době přistupuje ke jmenování nových ministrů do funkce. Uvedení šéfa resortu spravedlnosti Jana Kněžínka do úřadu mimo tradiční prostory, jen v pracovně prezidenta Miloše Zemana, označuje bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt za úkrok stranou a nerespektování zvyklostí, dlouholetý mluvčí prezidenta Václava Havla Ladislav Špaček za pokoutné. Podobně hovoří o chystaném jmenování ministryně práce Jany Maláčové, které proběhne na zámku v Lánech.

„Není to vůbec standardní a neodpovídá to vážnosti ústavního aktu. Ani za Václava Havla, ani za Václava Klause neexistovala jiná varianta, až teď najednou se jmenování ministra provádí jaksi pokoutně, potajmu a bez přítomnosti médií v pracovně, nebo dokonce v Lánech,” zkritizoval pro server Novinky.cz nové poměry odborník na etiketu a Havlův mluvčí Špaček.

Jmenování Jana Kněžínka 10. července totiž proběhlo narychlo za zavřenými dveřmi prezidentovy pracovny, namísto obvyklého Trůnního sálu. Uvedení kandidátky ČSSD do čela ministerstva práce a sociálních věcí Jany Maláčové proběhne 30. července na lánském zámku.

Masarykova pracovna v Lánech je důstojné prostředí pro jmenování člena vlády i pro jakoukoliv další státní akci. Za Masarykovy 1. republiky byla místem řady jednání, jmenování i uzavírání mezinárodních smluv.

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 24. července 2018

Ovčáček způsob Hradu brání

Hradní protokolář působící za prezidenta Václava Klause Jindřich Forejt připustil, že jmenovací ceremoniál v Lánech už jednou proběhl. V roce 2003 na zámku zdravotně indisponovaný Klaus jmenoval předsedou Ústavního soudu Pavla Rychetského, ministrem spravedlnosti byl pověřen Vladimír Špidla. I přesto by se nicméně podle Forejta mělo k takovým zákrokům sahat jen výjimečně. „Vždy platilo a já jsem se tím vždy řídil, dělejte věci stejně. Pokud budete dělat stejné věci jinak, vystavujete se tím nebezpečí otázky, proč se tak děje, a vy na ni nebudete mít adekvátní odpověď,” sdělil Novinkám.

Současný prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček neortodoxní přístup Hradu odůvodnil rychlými změnami v sestavě členů vlády. „Změny ve vládě poslední dobou jsou tak rychlé, že jsme se dohodli, že nebudeme pořádat velkolepé ceremoniály v reprezentačních prostorách na Pražském hradě,” řekl Právu s ujištěním, že všechny ústavní zvyklosti budou dodrženy. Bránil rovněž prostor pracovny T. G. Masaryka s odůvodněním, že se jedná o důstojné prostředí pro jakoukoliv státní akci. „Za Masarykovy 1. republiky byla místem řady jednání, jmenování i uzavírání mezinárodních smluv,“ napsal na Twitteru.

Ovčáček rovněž publikoval fotografii listiny, kterou měl v roce 1926 poslat prezident Masaryk kandidátovi na ministra železnic Josefu Najmanovi s tím, že jmenování proběhne na zámku ve slovenských Topoľčiankách.

Ptáčci cvrlikali do médií, že je nestandardní, když prezidenti jmenují ministry mimo Trůnní sál Hradu. Cvrlikali falešně. TGM jmenování provedl i ze zámku Topol’čianky, viz listinný důkaz. Právě do Topol’čianek pojedou český a slovenský prezident tuto neděli historickým vlakem! pic.twitter.com/DRV6Lmi1O7

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 25. července 2018

Návrat k monarchistickému vidění, míní Forejt

„To, že frekvence střídání ministrů je taková, tak to spíše něco vypovídá o přípravě a konstrukci té vlády. I kdyby jich bylo jmenováno šest do týdne, tak si všichni zaslouží stejnou ústavní proceduru,” reagoval na Ovčáčkovo prohlášení Špaček. „Říci, že při druhém nebo třetím jmenování se už nemusí dbát na takové formální aspekty a prokázání té samé úcty, jako při první jmenování, je zdůvodnění, kterému nerozumím a nechci mu rozumět,“ přidal se k němu Forejt v rozhovoru pro deník Blesk.

Každý jmenovací akt ústavního činitele by podle něj proběhnout podle ceremoniálu, jehož s účastní i hradní stráž se státní a prezidentskou vlajkou. „Musím konstatovat, že pro mě je to vše jeden velký a chybný úkrok stranou, protože tím se z toho slavnostního aktu stává ryze něco banálního,“ řekl. „Troufnu si říct, že pokud mluvíme o demokratickém období od vzniku republiky v roce 1918, tak se nikdy až do jmenovacího aktu současného ministra spravedlnosti nestalo, počítám-li do toho také první republiku, že by se jmenování obešlo bez vojenských post. Pro mě to bylo naprosto bezprecedentní a na fotografii ze jmenování pana Kněžínka jsem koukal s naprostým zděšením,“ přiznal.

Forejt vyslovil domněnku, že Pražský hrad opouští linie ceremoniálu stanoveného první republikou, nechápe však proč. „Je to totální převrácení. Je to návrat k jistému monarchistickému vidění a ceremoniálu. Ukazuje to už jen, v jakém rozpoložení se prezident vůči tomu jmenování – ne vůči jmenovanému, ale jmenování, nachází. Takže dnes pláče asi nejen Guth Jarkovský, ale přiznám se, že pláču i já,“ řekl.

Čtěte také: Maláčová chce podporovat rodiny i seniory

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.