Tchaj-wan u nás investuje víc než Čína. Firmy se ale dopadů Vystrčilovy návštěvy bojí
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Čínské stopnutí investic v případě cesty na Tchaj-wan předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by nemuselo mít tak fatální důsledky. Dokládají to data, která se týkají přímých investic. Tchaj-wan jich má totiž na českém území čtrnáct krát více než Čína. Podnikatelé, které mají svůj byznys v Číně, se ale o své firmy začínají bát.
Oznámení předsedy Senátu Miloše Vystrčila, že na konci srpna uskuteční cestu na Tchaj-wan, mělo nepříznivý ohlas jak u prezidenta Miloše Zemana a dalších vládních činitelů, kteří cestu nedoporučují, tak u čínského velvyslanectví. Přesto jsou pro Českou republiku daleko důležitější tchaj-wanské investice než ty čínské. V roce 2017 dosahoval stav čínských investic 410 milionů korun, přitom Tchaj-wan ve stejném období investoval 5,7 miliardy korun.
Nejvýznamnějším obchodním partnerem se stala firma Foxconn CZ, která je tchaj-wanskou mateřskou pobočkou a zaměstnává 5 tisíc lidí. Tržby této firmy navíc dosahují každoročně okolo sta miliard korun a řadí se tak mezi deset největších firem v Česku. „Ještě více význam tchaj-wanských investic vysvítá pro přepočtu jejich objemu na jednoho obyvatele Tchaj-wanu. V takovém srovnání je objem čínských investic, a nejen do zpracovatelského průmyslu v České republice, nesrovnatelně nižší. Je zřejmé, že pro Česko a české podnikatele je prohlubování obchodních vztahů s tak významným investorem, jakým Tchaj-wan je, kýžené,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil už dříve uvedl, že na svou cestu počítá také s podnikatelskou misí.
Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý pro Echo24 uvedl, že v uplynulých letech již proběhla podobná cesta několikrát a v zájmu České republiky je jednoznačné, aby se obchodní vztahy nadále prohlubovaly. „Podnikatelé na tomto typu cest mohou získat nové obchodní kontakty a dozvědět se o místních záměrech, na kterých by mohli v budoucnu participovat, pokud můžou nabídnout produkt, službu či technologii, kterými tchaj-wanští podnikatelé nedisponují,“ řekl Dlouhý.
Podle jeho slov podnikatelé již dnes obchodují s Tchaj-wanem a to platí i naopak. „Nicméně realitou je, že některé naše členské firmy působící na trhu pevninské Číny mají z dopadu této cesty na své podnikání obavy,“ řekl Dlouhý. Dle něj nebyla ale dosud Hospodářská komora pověřena organizací podnikatelského doprovodu.
Přesto Tchaj-wan má již dnes zájem o české know-how v oblasti biotechnologie, nanotechnologie, zelené energetiky, přesného strojírenství, vývoje léčiv či luxusního sklářství. „ Lze očekávat, že i některé firmy, které jsou členy Hospodářské komory České republiky, se cesty individuálně zúčastní, ale v tuto chvíli nemáme konkrétní poznatky,“ dodal Dlouhý.
Vystrčilova cesta na Tchaj-wan
Předseda Senátu se v úterý rozhodl odcestovat oficiálně na návštěvu Tchaj-wanu. Ihned se však setkal s kritikou zejména od prezidenta Miloše Zemana, který mu cestu několikrát nedoporučil. Rezervovaně se k návštěvě staví i předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, který byl také u toho, když Zeman v lednu zrazoval od cesty i tehdejšího předsedu horní komory Jaroslava Kuberu. Ostře se pak proti cestě postavila Čína, podle které se jedná o podporu separatistických sil.
„Čína si dovoluje projevit výraznou nespokojenost a nesouhlas s takovým činem,“ uvedl mluvčí čínského velvyslanectví v Praze. „Někteří čeští politici jsou lhostejní vůči čínsko-českým vztahům a vzájemně prospěšné spolupráci a stejně trvají na plánování tzv. ‚návštěvy‘ Tchaj-wanu, čímž by porušili národní suverenitu Číny ohledně záležitosti týkající se tchajwanské otázky,“ dodal.
Česká republika totiž s ohledem na politiku jedné Číny neuznává Tchaj-wan jako samostatný stát. Čína má pak zemi za vzpurnou provincii a snaží se o opětovné připojení ostrova k Číně.