Švédi neskrývají své rozčarování nad výsledkem zakázky na nové stíhací letouny pro českou armádu. Ministryně obrany Jana Černochová totiž oznámila záměr nahradit gripeny nejvyspělejšími americkými stíhačkami typu F-35. Švédsko přitom nevyjde úplně na prázdno, jeho průmysl se bude podílet na obnově české mechanizované brigády skrze zakázku na bojová vozidla pěchoty (BVP).

Švédsko projevilo vážný zájem prodloužit s Českou republikou strategickou spolupráci. Švédský velvyslanec v Praze Fredrik Jörgensen necelý měsíc před zásadním oznámením české ministryně Černochové (ODS) dokonce prohlašoval, že jeho země nabídne Česku bezplatný převod 14 stojů JAS-39 Gripen, které máme od skandinávské země pronajaté do roku 2027. A každý rok platíme za pronájem 1,7 miliardy korun. Velvyslanec to prohlásil s tím, že by si Česko zároveň mohlo zakoupit nejmodernější verzi Gripen E.

„Dokázali bychom České republice dodat nová letadla včas, bez dlouhého čekání, to je v dnešní době samozřejmě důležitý faktor,“ upozorňoval velvyslanec na konci června.

Otevřený návrh ale českou stranu nezaujal. V tu dobu totiž už ministerstvo obrany vědělo o analýze české armády, která doporučila jako nejlepší variantu nákup amerických stíhaček F-35. Jde o nejmodernější sériově vyráběné stíhačky s technologií stealth, díky níž jsou i obtížně zjistitelné. Černochová nyní oficiálně zahájí jednání se Spojenými státy o mezivládní dohodě, k čemuž ji zmocnila vláda.

Generální ředitel výrobce švédských letadel přitom neskrýval zklamání. „Očekávali bychom, že jako dlouhodobý partner České republiky, s níž úzce spolupracujeme na úspěšném programu Gripen, dostane Švédsko také příležitost představit své současné a budoucí schopnosti gripenů a že švédská vláda bude mít transparentní příležitost prezentovat svou nabídku,“ prohlásil generální ředitel Saabu Micael Johansson.

Švédsko ale přitom zároveň získalo minimálně příslib participace na zhruba stejně objemné zakázce, kterou má být nákup celkem 210 kusů pásových CV90 od švédského výrobce BAE Systems Hägglunds obrněnců za 52 miliard korun. Ty chce vláda pořídit rovněž formou mezivládní dohody.