Ceny nafty a benzínu stále rostou, prezident Biden nemůže splnit své sliby o snížení spotřeby fosilních paliv. Souběžně Evropa hledá cestu, jak ukončit svou energetickou závislost na Rusku. Americké společnosti se ale na zvýšenou těžbu ropy nechystají, bojí se poklesu její ceny. Pokud se tedy Evropa rozhodne odmítnout energie od Ruska, americkou ropou svou spotřebu v blízké době nepokryje. Totéž hrozí, pokud ropu přestanou dodávat Rusové, v úterý rozhodli o odstřižení Polska od ruského plynu.

Produkce nafty ve Spojených státech klesla o méně než dvě procenta na 11,8 milionů barelů za den. Rekordní hranice 13,1 barelů za den, což bylo běžné číslo ještě před pandemii koronaviru, těžba již od prosince nedosahuje.

Odborné analýzy předpokládají, že v letošním roce bude produkce americké nafty průměrně dosahovat 12 milionů barelů za den. Takové množství ale není dostatečná, aby dokázalo Evropě nahradit zhruba 4 miliony barelů, které denně přichází z Ruska.

Americkou opatrnost kritizuje expert na energetiku Jim Krane z Rice University v Houstonu. „Měli jsme bombastický ropný průmysl, o kterém se tvrdilo, že je reinkarnací amerického inovativního ducha. A teď, když máme příležitost vrhnout se do akce a přinést světu ropu, jsou firmy netypicky opatrné,“ komentoval pro deník New York Times.

Opatrnost je výsledkem nejistoty investorů z Wall Street, kteří si nejsou jistí, zda zůstanou ceny paliv vysoko, aby dokázaly pokrýt vyšší investice a díry v rozpočtu. Je to dáno i zkušenostmi starými dva roky. Tehdy ceny dramaticky spadly a společnosti byly nuceny dát výpověď tisícům zaměstnanců.

Z průzkumů ale podle deníku New York Times vyplývá, že firmy hlavně nechtějí do oběhu pustit příliš mnoho ropy, aby ceny paliv neklesly.

Americké firmy v tom ale nejsou samy. Saudská arábie, Spojené arabské emiráty a další členové Organizace zemí vyvážejících ropu také odmítají čerpat více ropy. Zároveň šéfové firem i manažeři předkládají určité scénáře, kvůli kterým se do čerpání nehrnou.

Patří do nich konec války a prohra Ruska, pandemie covidu-19 v Číně a vliv tamních lockdownů na ekonomiku, celkový pokles globálního růstu a tedy menší poptávka po palivech. Nový kohoutek s ropou by však mohla otevřít nová jaderná dohoda s Íránem.

Společnosti zároveň tvrdí, že investují do nového čerpání ropy, ale inflace jim podkopává nohy. Navíc rostou náklady na práci, materiály a služby. Svůj podíl na celkové situace ale může mít i rostoucí vliv vnímání klimatu a ekologie. „Historie náš učí, že výkyvy v čerpání ropy nás přibližují alternativním zdrojům,“ uvádí Amy Myers Jaffe, vedoucí klimatické laboratoře na Tufts University.

Nerozhodnost prezidenta Bidena situaci taky nijak nepomáhá. „Na Den země prezident říká, že musíme mířit cestou bez ropy, ale ve stejnou chvíli nás prosí, abychom poslali dva miliony barelů ropy navíc do Evropy. To nejde dohromady,“ podotýká k situaci v USA Kirk Edwards, hlavní manager texaského Latigo Petroleum.

Podle expertů ale nelze jít vstříc ekologickým modelům a současně zapříčinit, že budou muset jejich političtí spojenci čerpat energetické zásoby od svých geopolitických nepřátel.

Američtí experti se ale shodli, že firmy mohou dělat víc. V historii však všechny extrémní nárůsty cen následovaly brutální propady, proto zůstávají investoři opatrní. Americká produkce nafty se od roku 2006 zdvojnásobila, země se stala podstatným vývozcem ropy, zemního plynu, nafty a benzinu.