Bublan je nepřijatelný, chtěl ÚSTR zničit. Pracovníci ústavu protestují proti jeho nominaci do Rady
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Předsedové odborových organizací Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Petr Blažek a Miroslav Vodrážka se v otevřeném dopise senátorům rozhodli vystoupit proti možnému zvolení bývalého ministra vnitra z ČSSD Františka Bublana do Rady ÚSTR. Podle historika Petra Blažka je nepřijatelné, aby v čele instituce stál člověk, který ji chtěl zničit. František Bublan naopak tvrdí, že k instituci žádný negativní postoj nemá.
Odboroví předsedové vyčítají Františku Bublanovi mimo jiné to, že se v roce 2007 připojil k žádosti Ústavnímu soudu o zrušení zákona zřizujícího ÚSTR. „Není to otázka nějakých výhrad u Františka Bublana, ten základní problém, který tam spatřuji, je v tom, že on se připojil k návrhu Ústavnímu soudu, aby se zrušil celý ten zákon, ne jenom nějaké části nebo detaily, on ho chtěl zrušit celý, protože ten ústav považovalo těch 57 poslanců za zcela zbytečný a za ústav, který nemá vůbec právo na existenci,“ řekl deníku Echo24 Petr Blažek.
Dále bývalého ministra vnitra, poslance a senátora Františka Bublana viní z toho, že když se nepodařilo ústav zrušit soudní cestou, podporoval podle Blažka jako senátor takové nominanty do Rady ÚSTR, kteří „přispěli k velkým personálním a systémovým opatřením, která otřásla celým ústavem“. „Pro mě je to úplně nepřijatelné, aby z hlediska politické kultury stál v čele instituce člověk, který tu instituci jednak chtěl zničit, a když se to nepovedlo, tak ji obsadil svými lidmi nebo lidmi velmi blízkými své straně,“ řekl Petr Blažek pro deník Echo24.
„K ústavu nemám negativní postoj, naopak jsem s nimi hodně spolupracoval,“ řekl deníku Echo24 František Bublan. Se zákonem o zřízení ÚSTR měl podle svých slov výhrady pouze vůči první verzi zákona a vůči tomu, aby se instituce jmenovala Ústav paměti národa, protože se mu nelíbilo, aby paměť národa vycházela ze svazků Státní bezpečnosti.
František Bublan popírá i to, že by se snažil instituci zničit podporou některých nominantů do Rady ÚSTR. „Že bych prosazoval někoho, kdo by neměl pozitivní postoj k ústavu, to si nevzpomínám, já spíše prosazoval osobnosti, které by tam měly být, také pro to mají třeba i nějaké předpoklady. Tady té kritice moc nerozumím,“ řekl deníku Echo24 František Bublan.
Rada ÚSTR má ze zákona sedm členů, které volí Senát. Čtyři členy rady navrhují občanská sdružení, dva Sněmovna a jednoho prezident. Nyní zasedá v radě ústavu pět lidí, přičemž Sněmovna navrhla své zástupce za bývalého člena rady Zdeňka Bártu a za Eduard Stehlíka, jehož mandát skončil 13. května.
Úkolem ÚSTR je zkoumání a nestranné hodnocení československé doby nesvobody pod nacistickou nadvládou (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Vedle ústavu funguje také Archiv bezpečnostních složek (ABS), jenž zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se bezpečnostních složek.