Štědrým dnem dnes začínají Vánoce, stejně jako v loňském roce je poznamená epidemie koronaviru, i když zřejmě v menší míře než loni. Křesťané si dnes na Štědrý den připomínají blížící se příchod Ježíše Krista, většina lidí se připravuje na slavnostní večeři a především děti se těší na rozdávání dárků. Ke Štědrému dni patří i večerní návštěvy kostelů a účast na půlnoční bohoslužbě. Letos není omezen počet účastníků, s ohledem na opatření proti šíření koronaviru je ale nutné, aby účastníci bohoslužeb měli zakryté dýchací cesty.

Letos v zemi na Štědrý den platí mírnější koronavirová opatření, než loni. Tehdy bylo například omezeno setkávání lidí mimo vlastní domácnost na maximálně šest osob. Platil také zákaz nočního vycházení, zavřené byly restaurace, hotely a penziony, památky i muzea, zoologické a botanické zahrady, bazény, vnitřní sportoviště a další místa, kde lidé jindy běžně trávili vánoční prázdniny.

Kostely se loni mohly zaplnit jen na 20 procent své kapacity. I když vláda tehdy udělila pro účastníky půlnočních mší výjimku z nočního vycházení, většina farností vysílala bohoslužby on-line, někde začátek posunuli na dřívější hodinu. Letos je povinný respirátor, účastníci musí mezi sebou dodržovat rozestupy alespoň 1,5 metru, s výjimkou členů jedné domácnosti. Omezeny jsou letos i restaurace. Zatímco loni byly zavřené zcela, letos zůstanou otevřené, zavřít ale musí ve 22:00.

Oslavy Vánoc mají původ v dobách před příchodem křesťanství, v oslavách zimního slunovratu. V lidových zvycích byl třeba Štědrý den magickým časem, kdy lidé věštili, jaká bude příští rok úroda nebo kdo se ožení a vdá. Dnešní podoba Vánoc je relativně nová. Dříve by také lidé třeba nenašli na štědrovečerní tabuli kapra, ale luštěniny a hlemýždě.

Štědrý den je nyní spojen se zdobením stromečku, slavnostní večeří a dárky. Vánoční stromky měly některé české rodiny už v 19. století, více se ale rozšířily až v dalším století. Stromeček se zdobil cukrovím, výrobky ze dřeva, perníku, pečiva a ovocem, především jablky. Skleněné ozdoby se vyráběly až později. Dárky se začaly více objevovat až v 19. století, a to hlavně skromné dárečky pro děti. Lidé také často na Štědrý den obdarovávali chudé.

Pro řadu rodin je dnešek časem volna, setkání s přáteli, klidné procházky, ale současně také připomínkou tradic. Mezi ně patří například schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem či lití olova.