ZELENÁ EVROPSKÁ POLITIKA

Jádro a plyn dočasně zezelenají. Evropská komise má ale podmínky

ZELENÁ EVROPSKÁ POLITIKA
Jádro a plyn dočasně zezelenají. Evropská komise má ale podmínky

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Evropská komise schválila dočasné zařazení jaderných a plynových elektráren do kategorie „zelených investic“. A to v rámci takzvané taxonomie, která posuzuje dopad jednotlivých zdrojů na životní prostředí. Prapůvodně se s nimi počítalo jako se „špinavými“. Očekávaný krok uvítaly především země jako Česko, Polsko nebo Francie, které na ně sází při přechodu na energetiku bez emisí, kterou si EU vysnila po roce 2050. V porovnání s posledním uniklým návrhem na přelomu roku EK dokument zmírnila, stále však existuje řada podmínek, bez kterých nové elektrárny na dotace, výhodné úvěry a pojistky nedosáhnou.

Evropská komise zařadila jádro a plyn do stejné kategorie jako fotovoltaické, větrné nebo vodní elektrárny. Nutno však říct, že jde o opatření podmínečné. Platí totiž pouze pro ty jaderné elektrárny, které dostanou stavební povolení nejpozději v roce 2045 – Komise totiž nevyslyšela český návrh na změnu. Nejpozději do roku 2050 budou muset státy vybudovat úložiště jaderného odpadu, ČR musí tudíž s jeho přípravou výrazně zrychlit.

Paroplynové elektrárny pak budou muset maximálně v roce 2035 (původní návrh byl přísnější) ukončit spalování zemního plynu a přejít na biometan, získávaný například ze skládek, nebo rovněž emisně neutrální vodík, pokud chtějí získat výhodné financování. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) výslednou podobu ocenila.

Podle europoslance a známého propagátora jaderné energie, Alexandra Vondry z ODS, je středeční rozhodnutí EK pro Česko velký úspěch. „Zahrnutím jádra do taxonomie došlo ke kroku, kterému by před dvěma lety nikdo nevěřil. Návrh také odstraňuje nadbytečné podmínky pro využívání zemního plynu jako přechodného zdroje, což také napomůže k lepšímu přechodu k alternativním palivům, jako je např. vodík,“ řekl europoslanec. Pokud by k tomu nedošlo, výstavba dalších jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně by podle Vondry byla „téměř nemyslitelná a Česká republika by přechod k bezuhlíkové energetice nezvládla“. Prohloubila by se i naše závislost na dodávkách plynu.

Jourová: Zdravý evropský kompromis

Zveřejněnou podobu taxonomie si pochvaluje také místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Míní, že jde o zdravý evropský kompromis. „Klasifikuje energii z jádra a zemního plynu na přechodné období jako udržitelnou a nízkoemisní, čímž pomůže investorům s investicemi. Výběr energetického mixu zůstává na Česku,“ uvedla Jourová.

Teplárny neví, kde vezmou bioplyn

Taxonomii uvítal také Český plynárenský svaz nebo Teplárenské sdružení České republiky, které sdružuje subjekty zabývající se výrobou a distribucí tepla. Podle teplárníků je plán přejít od roku 2036 na spalování emisně neutrálních plynů uskutečnitelný, zatím ale není jasné, jak velké budou náklady s tím spojené. Ředitel sdružení teplárníků Martin Hájek však řekl, že provozovatelé tepláren zatím nemají zajištěno dostatečného množství nefosilních plynů. Teplárenství by podle něj potřebovalo veškeré domácí zásoby biometanu, aby mohlo zcela odejít od uhlí. I podle plynáren jde o příliš ambiciózní plán.

Komise zdůrazňuje, že pravidla mají být pouze návodem pro investory, kteří budou chtít své peníze vložit do udržitelných projektů. Očekává se však, že za své taxonomii přijmou i finanční investice, které budou poskytovat projektům úvěry či pojištění. Pokud by ke kroku EK nedošlo, jaderným či plynovým elektrárnám by nebylo umožněno pobírat řadu dotací

Rakousko a Lucembursko hrozí žalobou

Rakousko a Lucembursko se hned rozhodlo podat žalobu u Soudního dvora EU. Podle dosavadních zkušeností jim vadí především to, že EU počítá i s jádrem. Taxonomii v současné podobě odmítá i Španělsko či Dánsko. Proti jsou i zelené organizace. Finální schválení podléhá souhlasu většiny členských států a europoslanců, které by mělo proběhnout nejpozději do konce května. Podoba taxonomie je však už neměnná, může být buď přijata, nebo odmítnuta. Pro odmítnutí by se však muselo vyslovit nejméně 20 z 27 členských zemí nebo většina europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků i přes odpor části zemí nepravděpodobné. Jaký bude mít toto opatření vliv na stále rostoucí ceny energií, ukáže až čas. Zatím se očekává jejich stabilní růst.

 

Jakub Fujáček

3. února 2022