Praha byla v roce 2016 sedmým nejbohatším regionem v Evropské unii, hned za Bratislavským krajem. Uvedl to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Nejbohatší byl podle Eurostatu Londýn, kde hrubý domácí produkt (HDP) v přepočtu na hlavu představoval 611 procent celounijního průměru.

Praha v žebříčku Eurostatu postupuje vzhůru, například v roce 2013 byla devátým nejbohatším regionem. V roce 2016 její HDP v přepočtu na hlavu představovalo 182 procent unijního průměru. Bratislava a okolí měla tento údaj ještě o dvě procenta vyšší.

Na prvních místech se po Londýnu umístil Lucemburk (257 procent), jihovýchodní Irsko (217 procent), Brusel a Hamburg (oba s HDP v přepočtu na obyvatele na úrovni 200 procent unijního průměru).

Výkon ekonomiky jednotlivých regionů v členských zemích EU ve střední a východní Evropě může mít dopad na množství peněz, které státy po roce 2020 získají z unijních fondů. Menší množství financí v unijním rozpočtu totiž může znamenat i změny v podmínkách pro zisk prostředků určených na rozvoj především chudších regionů Evropské unie.

Kromě Prahy v Česku unijního průměru nedosahuje ani jedna oblast. Nejlépe jsou na tom s 81 a 80 procenty regiony Jihovýchod (tvořený Jihomoravským a krajem a krajem Vysočina) a Střední Čechy, tedy Středočeský kraj. Nejhůř s 63 procenty celoevropského průměrného HDP v přepočtu na hlavu region Severozápad, tedy Karlovarský a Ústecký kraj.

Tím úplně nejchudším regionem v EU bylo v roce 2016 Severozápadní Bulharsko, jehož ekonomika pracovala v přepočtu na hlavu jen na 29 procent průměru bloku. Druhý byl francouzský Mayotte, což je Paříží spravovaný ostrov v Indickém oceánu. Následovaly další dva bulharské kraje a severovýchodní oblast Rumunska.

V Evropské unii bylo podle Eurostatu v roce 2016 celkem 19 regionů, kde HDP na hlavu přesahovalo průměr EU o polovinu či více. Pět v Německu, tři v Británii, dva v Rakousku a po jednom v Belgii, Lucembursku, ČR, Dánsku, Irsku, Francii, v Nizozemsku, na Slovensku a ve Švédsku.

Z celkem 21 regionů, které byly naopak o polovinu či více pod průměrem unie, bylo po pěti v Bulharsku a v Polsku, čtyři v Maďarsku, po třech v Rumunsku a Řecku a jeden – právě onen zámořský – ve Francii.