Rada bezpečnosti OSN po několika odkladech nakonec v sobotu jednomyslně schválila rezoluci požadující nejméně třicetidenní příměří v Sýrii, které má začít bezodkladně. Zatím ale není jisté, zda a jak rychle bude klid zbraní zahájen. Východní Ghútu u Damašku i dnes podle exilové nevládní Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) bombardovaly syrské vládní jednotky. V oblasti bylo jen za poslední týden podle mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic zabito přes 520 civilistů. Pozorovatelé SOHR nicméně nedělní situaci ve východní Ghútě popsali jako "relativně klidnou".

Východní Ghúta, ovládaná různými ozbrojenými frakcemi a obléhaná několik let vládními jednotkami, se tento měsíc stala terčem intenzivního bombardování letadly syrské vlády. V obležení v této oblasti žije téměř 400.000 lidí, jimž se nedostává potravin či léků; podle Lékařů bez hranic jsou možnosti zdravotní péče už téměř vyčerpané. Podle této organizace bylo ve východní Ghútě do pátku za pět dní zabito nejméně 520 lidí a přes 2500 osob bylo raněno.

Právě umožnit humanitární pomoc pro civilisty a evakuaci zraněných a nemocných z Ghúty i z dalších obléhaných oblastí v Sýrii je cílem sobotní rezoluce Rady bezpečnosti. Intenzivní bombardování vede syrský režim od konce prosince také v provincii Idlib, rovně ovládané povstalci. Švédský zástupce Olof Skoog při jednání RB OSN připomněl, že útoky na civilisty v Sýrii z posledních týdnů jsou nejhorší za sedm let trvání občanské války.

Zahájení příměří ale zatím není jisté. Například ruský zástupce v Radě bezpečnosti Vasilij Něbenzja v sobotu řekl, že dosáhnout okamžitého příměří v Sýrii nelze, pokud mezi znepřátelenými stranami nebudou uzavřeny "konkrétní dohody". Spolková kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron dnes telefonicky vyzvali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby vyvinul maximálního tlak na syrskou vládu s cílem zastavit boje ve východní Ghútě.

Podle rezoluce RB se příměří nemá vztahovat na teroristické skupiny. Za ně ale syrská vláda a její spojenec Rusko považují i některé povstalecké skupiny podporované Západem. To může být podle serveru BBC i případ dvou největších povstaleckých skupin ve východní Ghútě, nazvaných Džajš al-Islám a Fajlak ar-Rahman (tato dříve bojovala po boku džihádistické koalice Tahrír aš-Šám). Tyto dvě skupiny už v sobotu rezoluci o příměří uvítaly a slíbily chránit konvoje s humanitární pomocí. Zároveň ale uvedly, že odpoví na jakékoli porušení příměří ze strany syrské vlády a jejích spojenců.

Klid zbraní se podle dnešního oznámení tureckého vicepremiéra Bekira Bozdaga nebude týkat turecké vojenské intervence v severosyrské pohraniční oblasti Afrín. Tam Ankara od 20. ledna vede operaci namířenou proti kurdským milicím YPG, které považuje za teroristy napojené na kurdské separatisty bojující na jihovýchodě Turecka za autonomní kurdský stát.

"Když se podíváme na rezoluci Rady bezpečnosti OSN, vidíme v ní, že se netýká boje s teroristickými skupinami. Tudíž se (příměří) nebude týkat ani probíhající turecké operace," prohlásil dnes podle agentury Anadolu Bozdag novinářům.

Teherán upozornil, že útoky na ta předměstí Damašku, která ovládají teroristé, budou pokračovat, jinde ale budou Írán i syrské vládní síly respektovat rezoluci RB OSN. Podle polooficiální agentury Tasním to řekl náčelník generálního štábu íránské armády generál Mohammad Bakeri.