Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zveřejnil v tomto týdnu čísla, jak často je u mrtvých s infekcí koronaviru primární příčinou smrti covid-19. Zatímco na jaře ze 407 úmrtí došel k údaji 27 procent, tedy 110 mrtvých, za druhou polovinu roku se z dosud vyhodnocených 2 682 případů podíl přímých obětí covidu navýšil na 36 procent. Podle ministra Jana Blatného (za ANO) může ještě do konce roku vystoupat na 40 %. Více než polovina zemřela v kombinaci s dalšími závažnými onemocněními, uvedl ministr.

První pololetí: covid hlavní příčina u 27 procent

Podobnou analýzu provedl ÚZIS při zkoumání příčin úmrtí 407 nakažených pacientů z prvního pololetí tohoto roku (počítáno od prvního úmrtí 22. března 2020). Koronavirus byl hlavní příčinou smrti asi u 27 % lidí, kteří zemřeli s pozitivním testem na nový typ koronaviru. Tento údaj od ÚZIS se dá rozdělit na dvě části, úmrtí pouze s covidem-19 (19 %) a úmrtí s covidem-19 a nejasně vymezenými potížemi, které stav pacienta doprovázely (8 %).

Data dále ukazují, že za první pololetí 64 % pacientů, kteří umřeli s covidem, mělo zároveň různé další vážné nemoci. Ty komplikovaly jejich zdravotní stav. Nejčastěji šlo o ischemickou chorobu srdeční (39 %), diabetes (26 %), chronické nemoci srdce a cév (20 %) nebo nádory (18 %).

Mezi zemřelými nakaženými byla na jaře asi desetina lidí, kteří měli jinou příčinu smrti, například úraz. Podle ministra mohlo jít třeba o člověka, který byl do nemocnice přijat před operací nebo po vážném úrazu, byl otestován jako pozitivní a zemřel.

Do 1. září zemřelo v souvislosti s koronavirem 428 nakažených, drtivá většina z více než 7 700 úmrtí pochází z posledních tří měsíců.

Dílčí analýza za druhé pololetí: covid byl hlavní příčina úmrtí u 36 procent

Za druhé pololetí ÚZIS dosud analyzoval záznamy 2 682 zemřelých. Záznamy o úmrtí se budou dál vyhodnocovat, za období září až listopad totiž nejsou dosud dohlášeny všechny listy o prohlídce zemřelých. „Celkovou zprávu o mortalitě za rok 2020 chceme předložit v prvním kvartálu příštího roku,“ řekl ministr. Za celý letošní rok podle ministra Blatného zemře asi 9 000 až 10 000 lidí nakažených koronavirem. Prozatím zemřelo v souvislosti s nemocí přes 7 700 lidí.

Z prozatímních dat k druhému pololetí vyplývá, že covid-19 byl pravděpodobnou hlavní příčinou úmrtí u zhruba 36 % nakažených. Podíl se může do konce roku zvýšit až na 40 %. Kombinaci koronaviru a dalších závažných onemocněních, jako jsou srdeční choroby či cukrovka, podlehlo 57 % lidí. U zbylých 7 % pak nebylo prokázané úmrtí související s covidem-19 jako takovým. Blatný nicméně uznal, že určit základní příčinu smrti bývá poměrně komplikované.

„I přesto, že onemocnění covid-19 je hlavním důvodem zvýšené mortality v České republice, říjnová data ukazují také nárůst mortality z jiných důvodů, než je právě covid-19. Klíčové proto momentálně je, aby se co možná nejrychleji podařilo restartovat standardní nemocniční zdravotní péči,“ uvedl Blatný. Proti průměru předchozích let zemřelo při odečtení nakažených covidem-19 asi 1000 lidí navíc.

Asi 80 % nakažených lidí zemřelo v nemocnicích nebo sociálních zařízeních, průměrný věk činil 79 až 80 let. „Není pravda, že by lidé víc umírali doma,“ uvedl Blatný ke statistice. Data podle prezentace dokládají, že pacientům byla v závěru života poskytnuta adekvátní péče a dostupnost zdravotních služeb nebyla narušena.

Blatný také varoval před předčasným srovnáváním úmrtnosti mezi jednotlivými zeměmi. Pro vykazování dat mají různou metodiku i frekvenci. Obvykle se totiž příčiny úmrtí vyhodnocují jednou ročně, protokoly z pitev zemřelých s více vážnými nemocemi se budou dál podrobně analyzovat a porovnávat se zdravotnickou dokumentací. „Správné určení příčin úmrtí nelze provádět v reálném čase. Procesy jsou a musí být časově náročné,“ dodal.

V roce 2018, z nějž jsou poslední kompletní data Českého statistického úřadu, zemřelo 112 920 lidí. Nejčastější příčinou byly nemoci srdce a cév a rakovina. Ty byly loni za úmrtím téměř tří pětin zemřelých.