Ekonomický růst ve střední Evropě narazil na svůj strop. Německá ekonomika z důvodu blížícího se nejasného brexitu a ekonomické války mezi Spojenými státy a Čínou balancuje na hraně recese. Těsná svázanost německé ekonomiky se ze států Visegrádu nejvíce podepsal na Slovensku. Česká republika zatím výraznému zpomalení odolává, podle ekonomů je to ale jen otázka času. Tuzemská ekonomika totiž naráží na své limity z důvodu vysoké zaměstnanosti.

I ve druhém čtvrtletí letošního roku nadále pokračuje zpomalování ekonomik celé eurozóny. Mezi státy V4 mírně zpomaluje jak Polsko, tak i Maďarsko. Polská ekonomika zpomalila z 4,7 procent na 4,4 procenta. Maďarské HDP oproti tomu z 5,3 procenta zvolnilo na 4,9 procenta. Podle dřívějších predikcí mělo na Slovensku růst HDP okolo 4 procent a v roce 2021 dosáhnout 3,2 procent. To se však ve druhém čtvrtletí změnilo a slovenská ekonomika se pohybuje v růstu pouhých 1,9 procent.

„Výrazné zpomalení růstu HDP na Slovensku překvapilo. Zatím jde pouze o předběžný odhad a nemáme k dispozici ani čísla o struktuře HDP. Nicméně jako nejpravděpodobnější důvod pro ztrátu dynamiky se zdají být nižší čisté vývozy. Slabá kondice německého průmyslu se tak zřejmě přenesla i na Slovensko, kde je silná závislost na autoprůmyslu. Růst investic byl pak zřejmě negativně ovlivněn vysokou srovnávací základnou z loňska, což souviselo s výstavbou další, v pořadí již čtvrté automobilky na Slovensku,“ řekl pro Echo24 ekonomický analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.

Podle hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen Dominika Stroukala doplácí Slovensko na své členství v eurozóně. „Ta nezažívá své nejlepší časy a na slovenské ekonomice se to podepisuje. Otevřené snahy Evropské centrální banky o další stimulaci ale dávají Slovákům naději na další růst. Smíšeným signálem pro růst mohou být i obavy z globální recese, které oslabují euro a tedy zlevňují vývoz z eurozóny,“ řekl pro Echo24 Dominik Stroukal.

Podobná svázanost na německou ekonomiku jako v případě Slovenska platí i na Českou republiku. Ta však ve druhém čtvrtletí zpomalila jen nepatrně, z 2,8 na 2,7 procenta. Tuzemský trh je však za hranicí svého růstu, protože naráží zejména na vysokou zaměstnanost, která se v pracovním odvětví drží již delší dobu. „Česká ekonomika zatím překvapivě odolává vnějším nepříznivým vlivům. Je to proto, že růst tuzemského HDP je stejně jako v Polsku a Maďarsku tažen především domácí poptávkou, tedy spotřebou domácností a vlády. V komentáři ČSÚ nicméně včera zaznělo, že k růstu významně přispěla zahraniční poptávka,“ řekl pro Echo24 Luboš Růžička.

Ekonomická krize se blíží

Německé zpomalení ekonomiky se pak podle všech dotázaných nicméně později projeví. „Vzhledem k míře otevřenosti naší ekonomiky nelze očekávat, že by se u nás německé zpomalení neprojevilo. To, že se tak nestalo ve druhém čtvrtletí, může být do určité míry způsobeno předzásobením zahraničních partnerů, kteří se obávají ekonomického zpomalení a brexitu. Díky tomu byla zahraniční poptávka po českém zboží vysoká. To se však může rychle změnit,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Stroukal také varuje, že od období poslední ekonomické krize jsme k další nejblíže. „Česká republika má v případě krizí jen velmi omezený manévrovací prostor. Důležité je, jestli jsme se v dobách růstu chovali rozumně. U měnové politiky to tvrdit můžeme, u vlády to bylo horší, i když v porovnání se zbytkem euroatlantického světa jsme nedělali moc výrazných přešlapů. Dopady na nás by tak mohly být slabší, zabránit problémům ale není v našich silách,“ řekl Dominik Stroukal.

S výrazným zpomalením tuzemské ekonomiky počítá i průzkum společnosti Deloitte, která oslovila na finanční ředitele tuzemských firem. Podle nich by se růst ekonomiky měl pohybovat mezi 1,6 až 2,5 procenty.

Zpomalování ekonomiky se však netýká pouze České republiky. V letošním roce podobný osud postihne řadu světových trhů. Podle březnových dat OECD dosáhne letošní růst světové ekonomiky 3,3 procent a v roce 2020 3,4 procenta. Oproti předchozí prognóze vydané v listopadu se růst ekonomiky o zpomalí o 0,2 procentního bodu. Na vině je podle zprávy politická nejistota, pokračující obchodní napětí a narušení podnikatelské a spotřebitelské důvěry. V Evropě navíc zuří nejistota ohledně brexitu, známky recese jsou patrné v Itálii a mezi Spojenými státy a Čínou panují obchodní spory.