Německá rozvědka BND špehovala v Rakousku od 90. let minulého století téměř 2000 institucí. Cílem elektronické špionáže se staly ministerstva, ambasády, firmy, univerzity i novináři. Zachycené informace Berlín sdílel s Američany, uvedl v pátek rakouský deník Der Standard. BND se k obviněním přímo nevyjádřila. Německá legislativa rozvědce povoluje monitorovat telekomunikace cizinců v zahraničí. Výslovně ji ale zakazuje provádět průmyslovou špionáž.

List se odvolává na seznam cílů německé špionáže, který má k dispozici. Zahrnuje až 2000 telefonních čísel, emailových adres, faxových připojení a jmen.

O množství a kvalitě zachycených informací deník nepíše. Tvrdí ale, že BND své poznatky poskytovala dalším tajným službám, včetně americké rozvědky NSA. Ta podle listu zase dávala Němcům k dispozici odposlechová zařízení. Na seznamu cílů BND figuruje úřad rakouského kancléře a klíčové resorty obrany, zahraničí, vnitra a financí.

Němce zajímali i mezinárodní organizace sídlící ve Vídni – Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO), Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Jen v případě OSN prý BND monitorovala 128 telekomunikačních spojení. BND sledovala i 75 ambasád, včetně těch od spřátelených států jako Francie, Polsko, Izrael a USA.

Podle deníku se na seznamu nacházejí také skoro všechny velké rakouské podniky a banky, například zbrojovky Glock a Steyr a peněžní ústav Raiffeisen. BND se zaměřila i na rakouské pobočky mezinárodních koncernů jako Ericsson a Bombardier.

Na seznamu je dále třeba rakouská tisková agentura APA, Technická univerzita ve Štýrském Hradci a Islámská náboženská obec v Rakousku (IGGiÖ).