Na drakonická opatření dle Blatného možná dojde. Už je pozdě, míní Prymula
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Pokud se nemocnice dostanou do situace, kdy budou muset zastavit veškerou jinou než intenzivní péči, musela by se přijmout drakonická opatření proti šíření covidu-19. V debatě televize CNN Prima News to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). V takové situaci ale podle něj Česko zatím není. Nemocnice mají ještě minimální kapacitu a je krátká doba na to, aby lidé začali dodržovat platná protiepidemická opatření. Podle premiérova exporadce Romana Prymuly je na tvrdý lockdown již příliš pozdě, podle něj měl přijít dřív.
Ministr v debatě zopakoval, že pokud budou platná opatření fungovat, pak není nutné je zpřísňovat. „Ještě je krátká doba na to, abychom se společně vzpamatovali a začali dodržovat to, co je,“ řekl Blatný. Podle něj nemocnice ještě mají nějakou, byť minimální, kapacitu.
„Pokud se dostanou do situace, kdy nebudou řešit jinou než intenzivní péči a všechno ostatní bude zastaveno, tak toto je z mého pohledu důvod, proč udělat naprosto zásadní změnu, která ale by potom musela být velmi drakonická,“ uvedl ministr s tím, že tomu se ale snaží vyhnout.
Smejkal: Opatření bude nutné zpřísnit
Epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal se domnívá, že bude nutné protiepidemická opatření ještě zpřísnit kvůli růstu epidemie a šíření nakažlivější britské mutace viru. „A jediná otázka je, jestli se to stihne udělat na nějaké lokální úrovni krajské, anebo jestli se to bude týkat celého státu,“ řekl v debatě Smejkal.
Prymula: Na tvrdý lockdown je už pozdě
Zpřísnění opatření požaduje epidemiolog Roman Prymula, který by přistoupil k tzv. tvrdému lockdownu. Dnes v České televizi řekl, že je ale na něj již pozdě, že měl přijít dřív. Za problém považuje, že na začátku prosince se nedotáhla tehdejší opatření. „V tuto chvíli už je velmi složité představit jakékoli další opatření právě z důvodu jejich akceptace,“ řekl. Musí se ale podle něj řešit kritická situace ve zdravotnických zařízeních. Dramatické omezení pohybu by podle bývalého ministra zdravotnictví a bývalého poradce premiéra Prymuly muselo být dramaticky finančně kompenzováno pro všechny, aby to lidé byli ochotni akceptovat.
Bartoš: Návrat dětí do škol by měl být národním cílem
Předseda Pirátů Ivan Bartoš v diskusi řekl, že lidé potřebují větší motivaci k tomu, aby v případě nákazy koronavirem šli do karantény. Navrhuje, aby lidé místo současné nemocenské ve výši 60 procent výdělku dostávali 90 procent. Zmínil také, že návrat dětí do škol by měl být národním cílem.
Vláda na začátku měsíce schválila zákon, podle kterého by lidé v nařízené karanténě mohli dostávat k náhradě mzdy bonus až 370 korun za den, a to podle výše svého výdělku. Vyplácel by jim ho zaměstnavatel po deset dnů. O tyto výdaje by si pak snížil sociální odvody. Návrh už prošel Sněmovnou, příští týden o něm budou jednat senátoři.
Podle Blatného se už některá nedávná opatření vlády včetně tohoto bonusu začínají projevovat. Z posledních dat chytré karantény podle něj vyplývá, že stoupl počet kontaktů, který nakažení lidé hlásí. Stále se ale pohybuje jen těsně nad hodnotou jedna, což je podle ministra málo.