Vláda dala v pondělí neutrální stanovisko k návrhům na důchodovou reformu, kterou prosazuje vládní ČSSD. Naopak silnější koaliční strana ANO se k ní dosud stavěla spíše skepticky, není navíc jasné, zda stihne padnout rozhodnutí. Do voleb totiž zbývají už jen necelé tři měsíce. V příštích dnech mají o ní mají jednat zástupci koaliční rady, Národní rozpočtová rada (NRR) se ale už k současnému návrhu ČSSD vyjádřila kriticky. Podle předsedkyně NRR Evy Zamrazilové návrh sociální demokracie ještě prohlubuje neudržitelnost penzí.

Podle doporučení z podkladů k zákonům se měl kabinet neutrálně postavit k novele s dřívějším důchodem pro náročné profese. Další dva zákony s minimálním důchodem a bonusem za dítě navrhovali vládní legislativci zamítnout. Vláda se nakonec neutrálně postavila ke všem třem návrhům. Maláčová to zdůvodnila jejich propracovaností. „Alternativa je pouze privatizace důchodů, nebo krácení,“ pohrozila ministryně. Podle ní bude nutné kvůli stárnutí společnosti důchody víc hradit z rozpočtu a provést daňovou reformu.

O normách bude rozhodovat Sněmovna. Do voleb zbývají necelé tři měsíce. Není tak jisté, zda se změny stihnou projednat. Maláčová řekla, že zavedení dřívějších důchodů pro náročné profese a bonusu za dítě ale poslanci ČSSD navrhli teď doplnit i do projednávané normy o dodatečném lednovém navýšení důchodů o 300 korun. Tou by se dolní komora mohla zabývat v příštích dnech. „Pevně doufám, že se nám jak výchovné, tak dřívější důchod pro náročné profese podaří prosadit do voleb v rámci jednání o navýšení důchodů o 300 korun,“ řekla šéfka resortu práce.

Ministryně financí a vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) už dřív řekla, že kabinet žádnou důchodovou reformu do voleb nepředloží. Maláčová dnes po jednání vlády na twitteru uvedla, že o návrzích bude jednat koaliční rada. „Vláda zaujala neutrální stanovisko ke všem třem zákonům spravedlivé důchodové reformy,“ řekla pak na tiskové konferenci Maláčová. Za „spravedlivou důchodovou reformu“ označuje právě tři důchodové novely. Podle expertů trojice předloh ale reformu nepředstavuje, mění spíš jen parametry nynější soustavy. Pravidla spoření na stáří a další záležitosti neupravuje. Někteří kritici zpochybňují i spravedlnost. Ekonomové poukazují na to, že zamýšlené změny výdaje na penze zvyšují bez zajištění dostatečných příjmů, udržitelnost systému do budoucna tak ještě zhoršují.

Podle navrhovaných zákonů by se měla zkrátit doba placení důchodového pojištění z 35 na 25 let. Nynější veřejný penzijní systém by se měl rozdělit na dva pilíře. Z nultého solidárního pilíře by se vyplácela všem stejná minimální penze ve výši 28 procent celostátní průměrné mzdy, teď tedy asi 10.000 korun. Nynější pevný díl penze, který mají všichni stejný, činí 3550 korun. Z prvního pilíře by se pak poskytovala zásluhová část důchodu podle výše odvodů a odpracovaných let. Podle podkladů k zákonu by role dosavadní zásluhové složky ve srovnání s dneškem klesla a byla méně významná.

Víc by měly začít odvádět osoby samostatně výdělečně činné. Nově by měly platit pojistné ze 75 procent zisku místo z 50 procent. Základní penze by se valorizovala podle růstu průměrné mzdy, zásluhová podle růstu cen. Změny by měly být zaváděny od roku 2023. O rok později by se zavedl bonus 500 korun za vychované dítě. Připočítal by se k zásluhové části, valorizoval by se tedy pravidelně o inflaci. Od roku 2025 předpokládá třetí z novel zavedení dřívějšího odchodu do starobního důchodu, a to za každých deset let práce v náročné profesi o rok. Zaměstnavatel by měl za zaměstnance o pět procentních bodů vyšší odvody.

ČSSD prohlubuje neudržitelnost penzí, tvrdí Zamrazilová

Prosazování zásadních změn důchodového systému přes poslanecké návrhy považuje za nestandardní a nevhodné šéfka Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová. Podle ní trojice důchodových novel, které teď jako reformu předložila ČSSD, neudržitelnost českých penzí ještě prohlubuje.

„Samotný postup, kdy tento návrh (změn důchodového systému) nebyl předložen jako vládní návrh, nýbrž jako návrh poslanecký, je u takto důležitého materiálu velmi nevhodný. Namísto toho, aby se našla shoda napříč vládou a Poslaneckou sněmovnou, je tento materiál předkládán tímto nestandardním způsobem,“ sdělila ČTK Zamrazilová.

Český důchodový systém je v deficitu. Do mírného přebytku se dostal jen v letech vrcholné konjunktury. Maláčová už dřív uvedla, že by si její důchodová reforma vyžádala v prvních pěti letech navíc 25 miliard korun. Z podkladů k novelám ale vyplývalo, že by úpravy mohly znamenat ročně propad důchodového systému o víc než procento HDP. Nyní to odpovídá asi 60 miliardám korun.

„Již při vzniku návrhu jsme jako Národní rozpočtová rada upozorňovali na to, že materiál ve skutečnosti není žádnou ‚důchodovou reformou‘, nýbrž pouze zvyšuje výdajovou stránku systému a tu příjmovou neřeší. Přitom posílení udržitelnosti systému důchodového pojištění by mělo být hlavním cílem reformy,“ uvedla Zamrazilová. Podle ní ministerstvo práce ignorovalo připomínky od ministerstva financí a dalších institucí. „Výsledkem je tak materiál, který neudržitelnost celého systému ještě dále prohlubuje. Zavedení minimálního důchodu ve výši 10 000 korun je ukázkovým příkladem, jak se pod heslem ‚změna architektury důchodového systému‘ potichu mění systém pojistný založený na zásluhovosti na systém dávkový,“ podotkla šéfka NRR.

Podle ní by na reformě měla být široká politická a společenská shoda. Zamrazilová nepovažuje za pravděpodobné, že by do voleb takový návrh vznikl. Připomněla, že minulou reformu prosadily tehdejší vládní strany silou, povolební kabinet ČSSD, ANO a lidovců pak změny zrušil.