Současný poslanec a šéf ANO Andrej Babiš osobně rozdával příkazy, aby jeho multifunkční centrum Čapí hnízdo nevypadalo jako součást společnosti Agrofert a mohl tak na něj od Evropské unie dostat dotaci 50 milionů korun určenou pro malé firmy. Stojí to v textu žaloby, kterou má k dispozici ČTK. Soud s Babišem v kauze Čapí hnízdo začne 12. září.

Žádost o dotaci pro malé a střední firmy podala v roce 2008 Babišova blízká kolegyně Jana Mayerová (nyní Nagyová). „Ačkoliv si byla vědoma toho, že společnost Farma Čapí hnízdo není způsobilá se o předmětnou dotaci ucházet, neboť nesplňuje podmínky pro poskytnutí této dotace, přičemž pro formální naplnění těchto podmínek uvedla v žádosti (…) nepravdivou informaci, že společnost Farma Čapí hnízdo, (…), je malým podnikem,“ uvádí se v obžalobě.

„Zamlčela (…) informace o tom, že osobou fakticky tuto společnost ovládající a uplatňující na její chod rozhodující vliv je obviněný Ing. Andrej Babiš, akcionář společnosti Agrofert Holding,“ popisuje dále obžaloba.

Žalobce Jaroslav Šaroch dále tvrdí, že právě Babiš celý podvod připravoval a řídil. Začít s tím měl v polovině roku 2007, kdy se firma nejmenovala Farma Čapí hnízdo, ale ještě nesla název ZZN Agro Pelhřimov. Tu vlastnila firma ZZN Pelhřimov z Babišova holdingu Agrofert.

„S úmyslem neoprávněně získat dotaci (…) zajistil, aby představenstvo této společnosti (ZZN Pelhřimov) nejprve v říjnu 2007 rozhodlo o změně právní formy společnosti ZZN Agro Pelhřimov na akciovou společnost, přestože k tomuto kroku nebyl žádný ekonomický ani podnikatelský důvod a jediným důvodem bylo účelové vyvedení této společnosti ze skupiny Agrofert,“ stojí v obžalobě.

Představenstvo pak údajně rozhodlo, že akcie firmy přejdou na Babišovy děti a jeho dnešní manželku, na které má Babiš pochopitelně vliv. „Důvodem tohoto převodu akcií bylo účelové a formální vytvoření zdání, že společnost ZZN Agro Pelhřimov je samostatný nezávislý malý nebo střední podnik, který není propojen se žádnou jinou společností, čímž se obviněný Ing. Babiš vědomě a účelově snažil umožnit obejití kritérií kladených na žadatele o dotaci,“ konstatuje obžaloba.

Tyto akcie později od Babišových příbuzných měl odkoupit jeho švagr Martin Herodes, který se stal zároveň členem vedení Farmy Čapí hnízdo. „Účelem tohoto převodu bylo to, aby osoby v poměru příbuzenském k obviněnému Ing. Babišovi nebo obdobném neměly určité množství hlasovacích práv, která náležejí akcionářům společnosti Farma Čapí hnízdo, a aby tato společnost tak zdánlivě naplňovala definici nezávislého podniku a mohla se ucházet o dotaci,“ uvedl Šaroch.

„(Andrej Babiš) zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo zdánlivě (…) splňovala kritéria zájemce o dotaci, (…), ačkoliv si byl (…) vědom toho, že (…) jeho prostřednictvím a prostřednictvím jeho dcery, jeho družky a jejího bratra byla společnost Farma Čapí hnízdo propojena se společnostmi ze skupiny Agrofert,“ konstatuje dále obžaloba.

Podle Šarocha přitom měl Babiš dostatek zdrojů k vybudování Čapího hnízda a i bez dotace by se obešel.

Státní zástupce navrhuje podmínky a peněžité tresty

Babiše a Nagyovou (dříve Mayerovou) státní zástupce Jaroslav Šaroch obžaloval v březnu. Oba obžalovaní navrhovali soudu, aby obžalobu předběžně projednal, předseda trestního senátu Jan Šott jim ale nevyhověl a nařídil hlavní líčení, které začne 12. září. Nagyová je obžalovaná z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiš pak z pomoci k dotačnímu podvodu. Podle trestního zákoníku jim hrozí až desetileté vězení, Šaroch pro ně navrhuje podmínky a peněžité tresty. Babiš i Nagyová vinu v minulosti odmítli.