Česká vláda objednala 81,1 procenta dávek vakcín proti covidu-19 z toho, na co měla od Evropské komise nárok. Česko tak má mít vakcíny na to, aby do konce června naočkovalo 44 procent dospělých, méně to bude jen u Bulharska, Chorvatska, Slovenska a Lotyšska. Napsal to v úterý server IHNED.cz s odvoláním na dokument o objednávkách, který mají k dispozici Hospodářské noviny (HN) a jehož pravost podle deníku potvrdily dva vysoce postavené zdroje blízké jednáním. Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) pochybení odmítla a ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) prohlásil, že on za svého působení dodávky vakcín jen navyšoval.

„Jednalo se o rozhodnutí tehdejších ministrů zdravotnictví s ohledem na nastavenou očkovací strategii v dané době,“ sdělilo HN ministerstvo zdravotnictví. Odkázalo tak na kroky bývalých ministrů Adama Vojtěcha a Romana Prymuly (oba za ANO). Vojtěch, který byl ministrem do 21. září, HN napsal, že řešil pouze objednávku od AstraZeneky. „V té době, tedy na začátku září, nebylo vůbec zřejmé, jaké všechny vakcíny budou nakonec úspěšné. Proto jsme nechtěli vsadit vše na jednu kartu,“ uvedl Vojtěch. Smlouvu podle něj podepsal až jeho nástupce Prymula. Ten na dotaz HN nereagoval.

Jan Blatný: Hned jak jsem se stal ministrem, rozhodl jsem o navýšení dodávek vakcín od Moderny i Pfizeru. Máme tak objednáno o 8 mil. dávek více než na podzim, celkem 26 mil. dávek. Tlačíme na dodavatele, stejně jako ostatní evropské země, aby vakcíny přišly co nejdříve.

— Ministerstvo zdravotnictví (@ZdravkoOnline) March 23, 2021

Třeba Malta si zajistila tolik dávek, že by měla do konce června naočkovat 92 procent občanů. Dánsko má mít dost vakcíny pro 79 procent lidí. Rumunsko by mělo mít vakcínu pro 56 procent občanů, jen těsně tak zaostává za Německem, Francií či Finskem, píše server. K dosažení kolektivní imunity proti covidu-19 je podle odborníků potřeba naočkovat aspoň 70 procent dospělých.

Podle serveru jde o údaje o dodávkách vakcín na základě dosavadních slibů výrobců. Přesná čísla nakonec mohou být jiná, protože společnost AstraZeneca dodávky nestíhá, naopak Pfizer vyrábí víc, než kolik původně slíbil. Z vakcín, které pro ČR u výrobců zajistila Evropská komise, vláda neobjednala ani polovinu možných dodávek od firem AstraZeneca a Johnson & Johnson, píše server.

Všechny země EU si mohly od každého výrobce koupit tolik dávek vakcíny, kolik odpovídá počtu jejich obyvatel. HN s odvoláním na své dva zdroje blízké jednáním uvádějí, že nízký počet objednaných dávek byl dán tím, že ve vládě měly silný vliv hlasy požadující šetrný přístup.

Ministryně financí Schillerová v úterý na dotaz médií uvedla, že informaci nevěří. Vláda podle ní udělala maximum možného. Podobně se vyjádřil také ministr zdravotnictví Jan Blatný. „Hned jak jsem se stal ministrem, rozhodl jsem o navýšení dodávek vakcín od Moderny i Pfizeru. Máme tak objednáno o 8 mil. dávek více než na podzim, celkem 26 mil. dávek. Tlačíme na dodavatele, stejně jako ostatní evropské země, aby vakcíny přišly co nejdříve,“ prohlásil.

Cílem české vlády je proočkovat asi 70 procent dospělé populace do konce letošního léta. Dětem dosud používané vakcíny nejsou určeny. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) počátkem března řekl ve sněmovně, že z objednaných dávek vakcín má být do konce června dodáno 10,3 milionu pro 5,3 milionu lidí, další dávky pak do konce srpna.

Alespoň jednu dávku vakcíny proti nemoci covid-19 zatím dostal v Česku víc než milion lidí, obě potřebné dávky mělo k pondělnímu večeru 371 235 obyvatel. Od konce prosince, kdy se v zemi začalo očkovat, podali zdravotníci dohromady téměř 1,38 milionu dávek.