komentář petra holuba

Co nás čeká, až se probudíme ze zlého snu

komentář petra holuba
Co nás čeká, až se probudíme ze zlého snu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vláda dosud trvá na boji s koronavirem jako na své hlavní prioritě. Přitom přehlíží, že se postupně hroutí základy tuzemského hospodářství a spolu s ním rozpočty jednotlivých rodin. Směr své politiky musí změnit dříve, než bude pozdě.

Nejde nám tolik o podnikatele, živnostníky ani o zaměstnance, klíčovým úkolem je zajistit, aby bylo co nejméně nakažených. Každým svým vystoupením dává vláda najevo, že právě o to se dnes jedná. Tento postoj prezentuje šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček, když ani v nejmenším nepochybuje, že se nouzový stav spojený se zákazem vycházení a cestování z republiky protáhne nejméně do poloviny května. Obrana před koronavirem je skrytým, přesto hlavním smyslem jízdního řádu postupného otevírání obchodů a restaurací, který začne až 27. dubna a potrvá nejméně do června.

Majitelé rakouských obchodů s velikostí do 400 metrů čtverečních otevřeli po Velikonocích a dnes říkají, že další dva týdny bez příjmů by už nepřežili. Z toho jasně vyplývá, že jejich čeští kolegové to budou mít dvojnásob těžké. Ti s prodejní plochou do 200 metrů budou čekat právě o čtrnáct dnů déle než Rakušané, ti s dvojnásobnou plochou o měsíc.

Aspoň nějaký nástroj

Dosud si nikdo nedal tu práci, aby zjistil, kolik tuzemských živnostníků je opatřením proti koronaviru postiženo. Leibnizův ústav pro výzkum finančních trhů zjistil, že v Německu muselo provoz zastavit 41 procent malých podnikatelů a živnostníků, tři procenta z nich svou živnost úplně zrušila. Těžko očekávat, že u nás bude situace o mnoho lepší. Přitom nejde jen o menší podnikatele, i když ti jsou postiženi nejvíc. Zavření hranic podle průzkumu Raiffeisenbank negativně zasáhlo čtyři pětiny exportérů, na třetinu z nich má vážný dopad. Příjmy se snížily těm zaměstnancům, kteří museli přejít na kurzarbeit nebo se přihlásit na úřad práce, do kleští se dostali rodiče školáků, kteří musejí kromě práce vzdělávat své děti. V tom ohledu se Češi cítí víc ohroženi než třeba Němci, z nichž mělo počátkem dubna 17 procent strach ze snížení příjmů. Výzkum Behavio proti tomu zjistil, že Česko je méně stabilní. Víc než třetina Čechů se v polovině dubna obávala výrazného propadu a dalších 40 procent menších potíží.

V průběhu dalších týdnů se mohou poměry měnit dál k horšímu. Také nutno na rakouském případu připomenout, že samotné otevření obchodů neznamená automaticky záchranu. Reportér deníku Neue Zürcher Zeitung ve Vídni zjistil, že tržby tamních krámů v průměru dosahují 50 procent předkrizového stavu, přitom jejich majitelé spíše oceňují, že mají v ruce aspoň nějaký nástroj, aby se bránili nejhoršímu.

Riskovat, nebo omezit škody

Dalo by se předpovědět, že rozhodující okamžik pro většinu ekonomicky aktivních občanů teprve přijde. Přinejmenším si to myslí expert na katastrofy Wolf Dombrowsky: „Stresový test přijde, když si lidé reálně uvědomí, že krize s koronavirem zlikvidovala ekonomické základy jejich života,“ řekl v rozhovoru pro německý deník Welt. Nejde o to, že nebudou mít na jídlo, ale třeba skončí na Úřadu práce nebo budou nuceni přijmout horší místo. Pro podnikatele se může stres uplatnit při rozhodování, jestli si brát půjčku na přežití firmy, anebo raději omezit škody a podnik rovnou zavřít.

Vládní podpora může část postižených podnikatelů i zaměstnanců udržet nad vodou, zvlášť když ji úřady budou posílat včas, přesto pro většinu z nich může být maximálně dočasným řešením. V této chvíli vláda svým občanům nedluží opatření proti šíření nemoci covid-19, ale jasný jízdní řád, jak se tato opatření, včetně zákazu pohybu, uvolní, a také informaci o tom, jaké nástroje použije, aby ekonomika ve světě po koronaviru znovu naskočila.