DIPLOMACIE

Bývalý ministr Herman se stane honorárním konzulem Lichtenštejnska v Brně

DIPLOMACIE
Bývalý ministr Herman se stane honorárním konzulem Lichtenštejnska v Brně

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Lichtenštejnsko poprvé v historii zřídí v České republice honorární konzulát, konzulem jmenuje bývalého ministra kultury Daniela Hermana. Konzulát bude v Brně. V tiskové zprávě to dnes uvedl mediální kontakt lichtenštejnské vlády v ČR Michal Růžička. ČR zřídila svůj honorární konzulát v Lichtenštejnsku v roce 2018 a honorárním konzulem byl jmenován Thomas Zwiefelhofer. Kvůli majetku vyvlastněnému v České republice lichtenštejnskému vládnoucímu rodu po druhé světové válce je mezi oběma zeměmi vleklý majetkový spor.

Herman působil na různých pozicích v církevní a státní administrativě, v letech 2010 až 2013 vykonával funkci ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze. Po zvolení poslancem za KDU-ČSL v roce 2013 byl v roce 2014 jmenován ministrem kultury, ve funkci byl do roku 2017. "Jsem velmi ráda, že se nám pro tuto důležitou roli podařilo najít tak kvalifikovanou a uznávanou osobnost," uvedla lichtenštejnská ministryně zahraničí Dominique Haslerová. Herman se naposledy mediálně zviditelnil, když oznámil úmrtí bývalého šéfa protokolu prezidenta Jindřicha Forejta, který v té době byl v nemocnici v umělém spánku, a nedlouho poté se uzdravil. Herman se také dostal již dříve do ostrého sporu s prezidentem Milošem Zemanem kvůli státnímu vyznamenání pro svého strýce Jiřího Bradyho, který přežil holokaust.

Růžička uvedl, že jedním z úkolů zřizovaného honorárního konzulátu je posílení bohatých vazeb mezi oběma zeměmi, zejména na jižní Moravě, v kultuře, vzdělávání a ekonomice a vytvoření základu pro hlubší spolupráci, která by dokázala překonat potíže z minulosti.

Historicky jsou Lichtenštejnsko a Česká republika velmi úzce spjaty. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší šlechtě, hlavně na Moravě. Vlastnil mimo jiné Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO nebo zámky Bučovice, Plumlov či Velké Losiny.

O dvě třetiny pozemků ale rod přišel při meziválečné pozemkové reformě, zbylý majetek mu byl zabaven na základě poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Tehdejší československé úřady konfiskaci provedly s poukazem na to, že se lichtenštejnský kníže František Josef II. přihlásil k německé národnosti a v souladu s tím se během války i choval. Lichtenštejnové ale tvrdí, že vyvlastnění bylo neoprávněné, protože vládnoucí kníže se za Němce neprohlásil a byl hlavou suverénního státu, který za války zachovával neutralitu. Lichtenštejnové se domáhají vrácení majetku soudní cestou. Země se v této souvislosti obrátila i na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

,