Přešlapování vlády nad tématem, kdy ukončit útlum společnosti a ekonomiky, se stává už nesnesitelným. Také se vládní aktivity shrnují pod slovo „rozvolňování“, což podobně jako kdysi obrat „demokratizace“ umožňuje o těchto aktivitách prázdně mluvit donekonečna. O to víc potěší, že ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) učinil krok správným směrem.

Kalamita s koronavirem na karvinském dole Darkov zbortila ministerstvu dlouho budovanou statistickou konstrukci. Celkem 212 nově nakažených způsobilo, že úřad přestal zveřejňovat magické číslo R, které v této chvíli o ničem nevypovídá. Zároveň se vinou Darkova zvýšil podíl pozitivních testů na úroveň nevídanou celý poslední měsíc. Nutno dodat, že z tisíce testů je i tak v průměru pouze patnáct pozitivních. Matematicky však jde o řádný malér a v prostředí všeobecné přecitlivělosti na nemoci dýchacích cest by to mohlo stačit, aby se přestalo rozvolňovat, například aby se udržela povinnost nosit roušky na volném prostranství.

Ministr musel něco udělat, našel však správnou cestu, když některá opatření nezrušil pouze na karvinském okrese, mezi nimi zachoval zákaz návštěv nemocnic a shromáždění nad 100 osob. Na tom je objevné, že lze organizovat opatření proti koronaviru na regionální úrovni, respektive tímto způsobem urychlit jejich uvolňování.

Virová služba

Opatření proti koronaviru obsahují jeden vnitřní rozpor. Povinnost nosit roušky na veřejnosti a další obdobné regulace platily na území celé republiky, ať už šlo o okres Karviná, kde se za poslední dva týdny zvýšil počet nakažených o 250 osob, nebo Pelhřimovsko, kde nezaznamenali nový případ už šest týdnů. Nutno dodat, že velká většina okresů má blíže k Pelhřimovu. V okrese na Vysočině nemělo opatření očividně žádný smysl, pouze se tím zvyšoval stres a komplikoval provoz. Bylo to něco podobného, jako kdyby se musely obce na řece Ohři připravit na velkou vodu, kdyby Český hydrometeorologický ústav vyhlásil třetí stupeň povodňové aktivity na Dyji. Opět by šlo o zbytečné stresování obyvatelstva a vyhazování peněz.

Regulovat obranu proti koronaviru obdobně jako proti velké vodě, případně jako přípravu na pylovou sezonu, doporučil například expert na veřejné zdravotnictví Martin Sprenger ze Štýrského Hradce. Učinil tak na základě úvahy, že zvýšená citlivost na onemocnění dýchacích cest zůstane už po koronaviru navždy, a proto je třeba najít způsob, jak zavést preventivní obranu a neposlat přitom ke dnu národní hospodářství. Sprenger doporučil vytvořit obdobný semafor, jaký při svých varováních používají meteorologové. Pokud by region v posledních čtrnácti dnech neměl jediný případ, potom by vůbec žádná opatření nebyla třeba. Pokud by úřady zaznamenaly 1–4 případy na deset tisíc obyvatel, svítila by zelená barva, která by určitá omezení vyžadovala, nebylo by ale nutné nosit třeba roušky – tím se v Rakousku myslí nenosit roušky ani ve veřejné dopravě a obchodech. Nad deset případů koronaviru na 10 tisíc obyvatel by už svítila červená a kromě roušek by bylo třeba využít i další hygienická opatření. Karviná se v těchto dnech dostává na hranici, kdy se rozsvěcuje červená, to je však v Česku velká výjimka. Bez velkého rizika, tedy se zeleným světlem a s možností nakažení jedna ku sedmi tisícům, je také Praha, i když Pražáci jsou dnes v zásadním podezření, že při svých cestách na chalupy roznášejí po venkově nákazu. Podle toho, co navrhuje Sprenger, by ovšem většina zákazů byla v Česku zrušena už záhy po Velikonocích.

Kdo ohlídá hygieniky

Odpovědné úřady mohou koneckonců stanovit i přísnější pravidla, podstatné by ovšem bylo, že nějaká pravidla budou existovat a že o zavedení či uvolnění zákazů nebude rozhodovat pár náhodně vybraných epidemiologů, jejichž úvahy jde přezkoumat stejně těžko jako věštění z křišťálové koule. Je to ještě dlouhá cesta, která stojí před ministrem Vojtěchem a jeho poradci či kolegy, pokud chtějí zavést systém varování před koronavirem nebo obecně při virové sezoně. Pod tlakem událostí v Karviné se však rozhodli správně a to dává naději, že budou tímto směrem také pokračovat.