Soud OSN v Haagu ve středu v odvolacím řízení uložil bývalému vůdci bosenských Srbů Radovanu Karadžičovi doživotní trest vězení za genocidu spáchanou během války v Bosně v letech 1992 až 1995. Zvýšil tak prvoinstanční trest vynesený v roce 2016, který Karadžičovi vyměřil 40 let odnětí svobody.

Rozsudek vynesl justiční orgán zřízený Radou bezpečnosti OSN zvaný Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který převzal agendu po Mezinárodním trestním tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), jenž v roce 2017 ukončil činnost.

ICTY v roce 2016 nepravomocně odsoudil Karadžiče za genocidu ve Srebrenici, pronásledování Bosňáků a Chorvatů v Bosně, terorizování obyvatel Sarajeva a za braní příslušníků mírových sil OSN jako rukojmí ke 40 letům vězení. Soudní proces tehdy trval 499 dní a vystoupilo při něm 586 svědků. Obě strany se proti rozhodnutí odvolaly, prokurátor žádal doživotí.

Třiasedmdesátiletý Karadžić vinu popírá, v odvolání poukazoval na "věcná a procesní pochybení", jež podle něj vedla k jeho nesprávnému odsouzení. Navrhl proto zrušení rozsudku nebo aspoň snížení trestu.

Soudce Vagn Joensen zpřísnění trestu odůvodnil tím, že předchozí výměra trestu tribunálem ICTY byla chybná, neboť nevzala v potaz "obrovský rozsah a systematickou krutost" Karadžičových zločinů.

Po vyřčení rozsudku zazněl v soudní síni potlesk lidí na galerii pro veřejnost. Přeživší a rodiny obětí, kteří přicestovali do Haagu s cílem vyslechnout si verdikt, rozhodnutí soudu přivítali a někteří z nich dojetím plakali. Naopak bývalý bosenskosrbský předák na sobě během čtení rozsudku nedal znát takřka žádné emoce a rozhodnutí přijal chladně.

Středečním rozsudkem končí proces, který byl zahájen prakticky již v roce 1995, kdy byla vznesena první obvinění proti strůjcům války v Bosně, největšího ozbrojeného konfliktu v Evropě od druhé světové války. Stalo se tak více než deset let od Karadžičova zatčení a odeslání trestnímu tribunálu do Haagu v roce 2008.

Dění v soudní síni nebylo přenášeno v přímém přenosu jako v dřívějších případech, ale až s půlhodinovým zpožděním. Soud o tom rozhodl z bezpečnostních důvodů poté, co v roce 2017 bezprostředně po vynesení rozsudku spáchal sebevraždu bývalý bosenskochorvatský generál Slobodan Praljak.

Bývalý prezident Republiky srbské (RS) - která dnes tvoří Bosnu a Hercegovinu spolu s bosensko-chorvatskou Federací Bosny a Hercegoviny - se 13 let po skončení války skrýval. V Srbsku vystupoval pod falešnou identitou léčitele Dragana Dabiče. Tamní policie ho dopadla v roce 2008.

Rodák z Černé Hory Karadžić přišel do Bosny jako mladý student, později působil v národnostně smíšeném Sarajevu jako psychiatr a pokoušel se i o literární dráhu. Na politiku se dal koncem 80. let a zakotvil u nacionalistů. A už v říjnu 1991 v bosenském parlamentu vyhrožoval, že pokud si Bosna vyhlásí samostatnost, bude to cesta do pekel, na které bude muslimský národ zničen. Jeho snem bylo vytvořit etnicky čistý srbský stát v Bosně, jenž by se sjednotil se Srby ovládanými oblastmi v Chorvatsku a se samotným Srbskem.