Německá ekonomika padá. Ve druhém čtvrtletí klesla o 0,1 procenta
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Německá ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla. Hrubý domácí produkt (HDP) se snížil o 0,1 procenta oproti prvnímu kvartálu, ve kterém vzrostl o 0,4 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil spolkový statistický úřad. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
Německé hospodářství se v poslední době potýká se slabší globální poptávkou, která má negativní dopad na německý export a průmysl. K potížím německé ekonomiky přispívá obchodní konflikt mezi Spojenými státy a Čínou a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.
Mezičtvrtletní pokles německého HDP byl v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters. V meziročním srovnání se HDP zvýšil o 0,4 procenta. Tempo meziročního růstu tak zpomalilo z 0,9 procenta v prvním čtvrtletí. Překonalo však očekávání analytiků, kteří ho odhadovali pouze na 0,1 procenta.
Německá vláda předpokládá, že v celém letošním roce tempo hospodářského růstu v Německu zpomalí na pouhých 0,5 procenta z loňských 1,4 procenta.
„Německá ekonomika se potácí na pokraji recese,“ uvedl analytik Andrew Kenningham ze společnosti Capital Economics. Recese se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Kenningham rovněž upozornil, že problémy německých exportérů ještě zesílí, pokud Británie na konci října opustí EU bez dohody.
„Kromě brexitu je to především o obchodním sporu mezi USA a Čínou a možným americkým clům na evropská auta,“ řekl k vyhlídkám německého exportu analytik Andreas Rees ze společnosti UniCredit. Obchodní spory, globální nejistota a problémy v automobilovém průmyslu podle něj „srazily německou ekonomiku na kolena“, což by mohlo vyostřit debatu ohledně rozpočtové politiky německé vlády, píše agentura Reuters.
V poslední době sílí tlak na to, aby Německo ustoupilo od politiky vyrovnaného rozpočtu a použilo nové půjčky k dodatečné fiskální stimulaci ekonomické aktivity. Německá kancléřka Angela Merkelová nicméně tento týden uvedla, že takovýto postup zatím není zapotřebí. Německá vláda podle poslední oficiální prognózy předpokládá, že v celém letošním roce tempo hospodářského růstu v Německu zpomalí na 0,5 procenta z loňských 1,4 procenta.
„Dnešní zpráva o HDP definitivně značí konec zlatého desetiletí německé ekonomiky,“ uvedl analytik Carsten Brzeski z firmy ING. „Bylo to desetiletí silného růstu, za kterým stály strukturální reformy, rozpočtové stimuly i steroidy od Evropské centrální banky v podobě nízkých úrokových sazeb a slabého eura,“ dodal.
Zpomalování hospodářské růstu v zemích používajících euro posiluje očekávání, že ECB podpoří ekonomiku eurozóny uvolněním měnové politiky. Centrální banka minulý týden signalizovala, že by mohla přikročit k dalšímu snížení úroků či k novým nákupům dluhopisů.