Kvůli kritizovanému zákonu o střetu zájmů musely tisíce veřejných funkcionářů vyplnit na internetu prohlášení o svém majetku, ke kterému má přístup úplně každý. Jenže více než osm desítek komunálních politiků tak buď vůbec neučinilo, nebo to udělalo špatně. Ministerstvo spravedlnosti už poslalo přestupkovým orgánům 242 případů, z toho 88 právě kvůli starostům, radním či zastupitelům. Vedle toho musí řešit úředníci ministerstva podněty od lidí, kteří na politiky „bonzují“.

„Ministerstvo spravedlnosti dosud postoupilo přestupkovým orgánům celkem 88 případů porušení oznamovací povinnosti ze strany komunálních – obecních – politiků. Konkrétně šlo o 29 případů nepodání vstupního oznámení, 49 případů nepodání výstupního oznámení a 10 případů uvedení nepravdivých nebo neúplných údajů v oznámení,“ uvedla pro server Echo24 Alžběta Šírková z resortu spravedlnosti. Celkově přitom žádné nebo chybné prohlášení dalo 242 veřejných funkcionářů, kterých se povinnost týká.

Zveřejňovat svůj majetek a příjmy musí politici kvůli zákonu o střetu zájmů. Ten se přitom nejvíce nelíbí starostům a radním, kteří často svoji funkci jako neuvolnění vykonávají po odpoledních ve svém volném čase a berou za ni jen minimální odměnu. Veškerá prohlášení jsou totiž dostupná všem na internetu. Desítky komunálních politiků dokonce na své funkce již rezignovaly a další desítky zvažují, že v podzimních komunálních znovu kandidovat nebudou.

Protest, nebo nedbalost?

Více než 80 starostů, radních a zastupitelů prohlášení vůbec nepodalo. Nemusí se přitom jednat jen o nedbalost, ale protest proti zákonů. „Jsou to protestní akce. Oni to prostě nepodají, protože si myslí, že je to špatně. S jedním z komunálních politiků, na kterého byl nyní podán podnět, jsem mluvil, snažil jsem se jim to vysvětlit ať to podá. On říkal, že z principu je to špatně, já to podávat nebudu, já půjdu klidně k soudu,“ uvedl pro server Echo24 člověk, který zákon o střetu zájmů školil a přišel tak do styku s řadou komunálních politiků.

Komunálním politikům se mimo jiné nelíbí i to, že na ně povinnost „spadla“ v průběhu jejich volebního období. Zákon prošel Parlamentem na konci roku 2016 s tím, že účinný bude od 1. září následujícího roku. Takže zatímco kandidáti do sněmovny měli dost času si rozmyslet, jestli jim zveřejňovat majetek nevadí a případně kandidaturu přehodnotit, komunální politici tuto možnost neměli. Komunální volby totiž proběhnou až letos na podzim. Tudíž jim v případě, že zveřejňovat svůj majetek nechtěli, nezbývalo nic jiného než rezignovat, nebo porušit zákon.

Vedle toho si starostové stěžovali i na „bonzovací“ tlačítko, které je v registru a které umožňuje komukoli nahlásit daného veřejného funkcionáře. „Kdokoliv může podat podnět k prošetření podaného oznámení veřejného funkcionáře, aniž by měl nějaké důkazy, že v registru není vše uvedeno správně. Funkcionářům proto po právu vadí, že se na ně apriori hledí jako na podezřelé, což je dnes bohužel velice populární,“ uvedl v rozhovoru pro server Echo24 starosta obce Dolní Čermná Petr Helekal, který bojuje za změnu zákona o střetu zájmů. Čtěte zde.

A lidé tlačítko skutečně využívají. „Ministerstvo spravedlnosti eviduje k dnešnímu dni 186 podnětů ze strany veřejnosti, které poukazují na nepravdivé nebo neúplné oznámení některého veřejného funkcionáře,“ uvedl serveru Echo24 Jakub Říman z resortu spravedlnosti. Jenže jen zlomek podnětů je opodstatněný. „Zpravidla postupujeme cca 10 až 20 procent těchto podnětů přestupkovým orgánům, zbytek podnětů vyhodnocujeme jako nedůvodné,“ dodal.

Novela, která se nelíbí

Že je současná podoba zákona velkým problémem, který může odvést zkušené lidi z komunální politiky, jsou si vědomi i zákonodárci. Proto leží ve sněmovně před závěrečným čtením novela, která má plošnou podporu mezi poslanci a zákon by zmírnila. Původní návrh předložili poslanci Starostů a nezávislých (STAN), nad ním se poté sešla pracovní skupina složená ze zástupců téměř všech poslaneckých klubů a našel se kompromis.

Povinnost vyplňovat majetková přiznání by zůstala. Nicméně některé informace by nově byly neveřejné. Konkrétně by se jednalo o movité věci a o závazky. Politici totiž musí nyní uvádět i informace o úvěrech a hypotékách. Veřejné by zůstaly nemovité věci, cenné papíry, zaknihované akcie a podíly v korporací.

Jenže taková varianta se nelíbí Sdružení místních samospráv (SMS), které se spolu s dalšími spolky snažilo změnu protlačit. „Takovýto návrh zcela popírá smysl původních příslibů změny zákona o střetu zájmů, které vzešly ze společné schůzky zástupců SMS ČR a SMO ČR s premiérem vlády ČR dne 12. února 2018,“ píše se v tiskové zprávě sdružení.