V Číně probíhá rafinovaný souboj mezi protestujícími a represivními složkami, které operují s tvrdou cenzurou. Protesty proti v evropském kontextu neuvěřitelným koronavirovým opatřením domlouvají lidé v Číně nejenom na zakázaných sociálních sítích, ale ve snaze uniknout cenzuře třeba i na seznamovacích aplikacích. Symbolem se staly transparenty ve formě prázdného papíru. Na aplikaci WeChat, kterou používá téměř miliarda lidí a která podléhá značné cenzuře, se naopak sdílí pouze nutné minimum informací jako číselné souřadnice či nejasné mapy na pozadí příspěvků.

Nepopsané listy papíru, státní hymna i nápadité slovní hříčky se staly způsobem, jak Číňané při víkendových protestech vyjadřovali svou nespokojenost s vládou v Pekingu a její přísnou covidovou politikou. Na prestižní pekingské univerzitě Čching-chua se například studenti vyfotografovali s Fridmanovou rovnicí, která je pojmenována po ruském fyzikovi, jehož jméno připomíná výraz „free man“, svobodný člověk, uvedla agentura AFP.

Poté, co čínské vyhledávače začaly v reakci na protesty blokovat určitá klíčová slova, objevilo se na sociální síti WeChat množství absurdních pozitivně laděných příspěvků jako „dobrý dobrý dobrý dobrý dobrý“ nebo „dobrý dobrý dobře“. Řada těchto příspěvků byla cenzory smazána, stejně jako ty, které zmiňovaly „papíry A4“. Tyto komentáře odkazovaly na nepopsané listy papíru, které se v Číně staly symbolem protestu proti cenzuře. Demonstranti s bílými papíry v rukou byli o víkendu k vidění v Šanghaji i v Pekingu, další lidé si na svůj profil na WeChatu dali bílé čtverečky.

Čínská vláda rozmístila v centrech několika velkých měst včetně Pekingu a Šanghaje policii, aby předešla dalším shromážděním. Víkendové demonstrace byly nejrozsáhlejším projevem nespokojenosti za poslední desítky let a mimo kritiku pandemických opatření na nich zazněly také výzvy k odstoupení prezidenta Si Ťin-pchinga a konci vlády komunistické strany.

„Ráno 27. listopadu jsem dostal tenhle vzkaz: 11.27, 9:30, úřad Urumči,“ uvedl anonymně jeden účastník protestů v Pekingu před budovou úřadu města Urumči. Požár ve městě Urumči se stal podnětem víkendových protestů poté, co videa kolující na internetu vzbudila v mnoha lidech dojem, že obyvatelé požárem zasažené budovy nemohli kvůli koronavirovým uzávěrám včas uniknout.

Seznamovací aplikace jsou podle anonymního účastníka protestů z Pekingu častým komunikačním kanálem, protože panuje přesvědčení, že nejsou pod takovým drobnohledem. Informace mezi sebou sdílejí také úzce propojené skupiny přátel a podle některých tento „decentralizovaný“ přístup připomíná organizaci protestů v Hongkongu z roku 2019.

Přístup na twitter nebo platformu Telegram je z Číny možný jen přes služby virtuální privátní sítě (VPN), na kterou mnoho demonstrantů spoléhá. Obcházejí tak velký čínský firewall, neboli systém cenzury, který znemožňuje nebo značně omezuje přístup na mnohé zahraniční weby včetně facebooku či twitteru. Používání VPN je pro většinu čínské populace nelegální. Videa a fotky z protestů se dostaly i do přísně cenzurovaného čínského kyberprostoru i díky tomu, že je aktivisté průběžně ukládali na zahraničních platformách.

Objevily se také nepotvrzené zprávy, že hashtagy #Beijing nebo #Shanghai na různých sociálních sítích zaplavují čínské cenzorní úřady odkazy na reklamy nebo pornografii, zřejmě ve snaze „pohřbít“ pod nimi záběry z míst protestů nebo předávání informací o nich. Je ale možné, že zvýšené pozornosti na Čínu zneužívají spammerské účty.

#Chinese authorities are trying to jam information about the protests in the country with the help of bots.

When users on social networks query „#Beijing“ or „#Shanghai,“ they get spam from porn bots, gambling ads and escort ads in their feeds. pic.twitter.com/7DJZZ6KaL6

— NEXTA (@nexta_tv) November 29, 2022

Na WeChatu se také šířily klipy s vyjádřeními Mao Ce-tunga nebo Si Ťin-pchinga podporujícími svobodu slova nebo lidová povstání. „Nyní se čínský lid zorganizoval a není dobré si s ním zahrávat,“ řekl například prezident Si Ťin-pching v roce 2020 v prohlášení k připomínce 70. výročí vstupu Číny do korejské války, které v pondělí kolovalo na čínských sociálních sítích.

Několik hodin před propuknutím protestů v Čcheng-tu nebo Šanghaji lidé sdíleli také letáčky a místa plánovaných shromáždění na telegramu, instagramu a twitteru. Na těchto platformách se lidé také dělí o tipy, jak se zachovat, když jsou zadrženi, například jak rychle z telefonu smazat všechna data. Několik uživatelů sociálních sítí také uvedlo, že příslušníci bezpečnostních složek běžně lidem kontrolují telefony, zda v nich nemají VPN či aplikaci Telegram.