Nejprve moravští a teď už i čeští zemědělci se potýkají s čím dál větším počtem hrabošů na polích. Mírná zima, prakticky bez mrazů, totiž hlodavcům výrazně nahrává a ti se rozšiřují na větší území. Varuje před tím jak ministerstvo zemědělství (MZe), tak Agrární komora ČR (AK). Zemědělci upozorňují, že pokud ministerstvo životního prostředí (MŽP) nepovolí aplikaci jedu Stutox II, bude ohrožena úroda. Agrární komora uvedla, že škody, které zemědělci k začátku ledna v důsledku řádění hrabošů vznikly, dosahují dvou miliard korun. Mluvčí MŽP deníku Echo24 sdělila, že rozrušení zemědělců ministerstvo chápe, ale její resort není na řadě s rozhodováním.

Agrární komora na svém facebookovém profilu ve středu uvedla, že by se ministerstva zemědělství a životního prostředí měla domluvit na na výjimce pro povrchovou aplikaci přípravku na ochranu rostlin Stutox II, který byl navržený přímo pro aplikaci na povrch. V současnosti je totiž možné jen při určitých podmínkách aplikovat přípravek ručně přímo do nor, v nichž hlodavci žijí.

Agrární komora tvrdí, že s přemnoženými hraboši se nepotýkají jen zemědělci na Moravě, ale ve větší míře už i v Čechách. „Hraboš zemědělcům škodí čím dál víc, protože má mimořádně příznivé počasí. Jak jsme v loňském roce předpovídali, rozšiřuje se z Moravy dál do Čech. Už dorazil například do okolí Litomyšle,“ uvedla komora.

Ministerstvo životního prostřední vyvolalo hysterii, tvrdí agrárníci a hrozí žalobou

Tajemník Agrární komory Jan Doležal tvrdí, že na problém upozorňovali již loni na jaře, ještě předtím než se tématu začala věnovat média. „Žádali jsme ministerstvo zemědělství o povolené mimořádné (a přísně kontrolované) cílené povrchové aplikace rodenticidu tak, aby bylo možné populace eliminovat včas, a aby nemuselo docházet k aplikaci na větší části území, jakmile se hraboši přesunou z částí jižní Moravy, Zlínska a Olomoucka na zbytek republiky,“ řekl deníku Echo24 Jan Doležal.

Podle agrárníků vyvolalo ministerstvo životního prostředí hysterii. Bohužel ministerstvo životního prostředí vyvolalo mediální a posléze celospolečenskou hysterii, při které záměrně překrucovalo naše požadavky, když cílenou povrchovou aplikaci zaměnilo za plošnou „preventivní“ aplikaci na veškerých i nezemědělských pozemcích. Kvůli tomu i v souvislosti s mírnou zimou došlo k dalšímu nárůstu populace hraboše, který se navíc přesouvá na zbytek republiky,“ sdělil Doležal deníku Echo24.

Ministerstvu životnímu prostředí hrozí Agrární komora podáním žaloby, škody způsobené hraboši totiž dosahují již dvou miliard korun. „Výklad zákona o ochraně přírody, kterým argumentuje Ministerstvo životní prostředí, a který znemožnil včasnou a účinnou cílenou povrchovou aplikaci, je přitom velice extenzivním a značně omezuje vlastnická a uživatelská práva hospodařících zemědělců. I z tohoto důvodu jsme po poradě s právníky připraveni na Ministerstvo životního prostředí podat žalobu a to i s přihlédnutím na skutečnost, že zemědělci a Ministerstvo zemědělství byly ochotny učinit značné ústupky a projevili ve vyjednávání s MŽP značnou vstřícnost, která však na druhé straně nenašla odezvy,“ dodal Jan Doležal.

Použití přípravku Stutox II je až poslední možnost, říká ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství je zdrženlivější, podle mluvčího Vojtěcha Bílého je třeba na jaře situaci zanalyzovat. Použití přípravku Stutox II vidí resort zemědělství až jako poslední možnost, lokální aplikace Stutoxu II je ale podle Bílého možná i nyní, pokud to povolí příslušná agentura.

„Brzy na jaře bude nezbytné provést rozsáhlý monitoring výskytu hraboše. Následně zvážíme různé možnosti řešení. Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) je připraven vydat v odůvodněných případech individuální povolení pro povrchovou aplikaci přípravku Stutox II na nejvíce zasažených pozemcích. Je třeba, aby takový postup odsouhlasilo ministerstvo životního prostředí, respektive příslušné Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK),“ sdělil deníku Echo24 Vojtěch Bílý.

Mluvčí dodal, že oba resorty spolupracují na hledání dalších možných cest v řešení vzniklé situace. „Povrchové užití přípravku Stutox II lze zvažovat až jako poslední možnost řešení mimořádně vysokého výskytu škůdce. Šlo by o zcela výjimečné povolení aplikace na nejpostiženějších pozemcích po pečlivém zhodnocení rizik pro necílové organismy. Nadále je možná aplikace přípravku přímo do nor, vždy však s vyjádřením příslušné AOPK,“ dodal Vojtěch Bílý.

Ministerstvo životního prostředí se odvolává na to, že není na řadě s rozhodováním. „MŽP bere na zřetel, že pro zemědělce čas běží a v kontextu správních lhůt je pět minut před dvanáctou, aby se pro přípravu na sezónu 2020 daly věci do pohybu. Bohužel, v této chvíli není žádný úkol a žádné rozhodování na MŽP,“ uvedla mluvčí Dominika Pospíšilová s tím, že kompetentním orgánem k udělení výjimek z aplikace přípravku Stutox II, jehož použití je celoevropsky regulované, je podle rostlinolékařského zákona právě ÚKZÚZ.

„ÚKZÚZ určuje, zda bude zemědělcům udělena výjimka na aplikaci do děr nebo i na plošný rozhoz Stutoxu a za jakých podmínek. Tyto podmínky by především měly zohledňovat fakt, že zde existuje evropská i česká legislativa v oblasti ochrany přírody, a proto je nezbytné zapodmínkováním jakékoliv aplikace Stutoxu minimalizovat rizika pro přírodu a ochránit tak zemědělce před střety s platnými zákony. Pokud totiž aplikací Stutoxu dojde k úhynu živočišných druhů, hrozí zemědělcům postihy dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Na to MŽP upozorňuje zemědělské svazy již od léta letošního roku, aby ochránilo zemědělce před zbytečnými pokutami,“ dodala mluvčí Dominika Pospíšilová.

Hraboši ničí ovocné stromy na Moravě, ovocnáři doufají v příchod holomrazů

Problémy mají také brněnští ovocnáři, kterým by pomohl příchod dlouhotrvajících mrazů. Potíže zaznamenali například pěstitelé v Sadech Starý Lískovec v Brně. Loni v létě a na podzim totiž stromy v sadech ničili extrémně přemnožení hraboši a ani teď v mírné zimě se jejich populace výrazně nesnížila.

„Nenaplnily se předpovědi odborníků, že populace hrabošů se prudce propadne. Samozřejmě se zmenšila, ale stále jich je hodně,“ řekl předseda ovocnářského družstva Vít Blaha. První škody udělali v létě a v polovině listopadu se objevily v sadech čerstvé výhraby a hraboši se do okusování stromů pustili znovu.

Pokud by bylo zasažených 20 procent stromů, znamená to při průměrné úrodě stejnou míru snížení produkce. „A to už je pro nás citelné,“ poznamenal Blaha. I když se ovocnáři snaží hraboše eliminovat, ne vždy je to možné efektivně zajistit. Například v části sadů, které jsou certifikovány pod značkou ekologického zemědělství, není aplikace chemických přípravků možná.

Družstvo Starý Lískovec využívalo přípravek Stutox i v minulosti. Nyní už je možné aplikovat jen dva kilogramy na hektar, což podle něj nemá smysl. „To bychom jen vyhodili peníze bez jakéhokoliv účinku. Proto na holomráz čekáme jak na smilování,“ řekl Vít Blaha.

Debata o problému hrabošů plnila mediální prostor loni na podzim, zemědělci tehdy požadovali možnost plošné aplikace přípravku Stutox II na pole, proti bylo ale ministerstvo životního prostředí. Po aplikaci přípravku zemřelo několik zvířat, která pravděpodobně jedovaté granule snědla.